Zvonek karpatský 'White Clips' (Campanula carpatica f. alba 'White Clips') je bíle kvetoucí nízká odrůda ze semenné řady Clips německé firmy Benary; německé školky ji vedou jako 'Weiße Clips'. V řadě tvoří dvojici s modrou 'Blue Clips' a doplňuje ji tmavší Deep Blue a barevná směs. Proti modré sestře se liší nejen barvou: podle pozorování americké univerzitní školkařské praxe nasazuje bílá selekce květ pomaleji a nastupuje později, zato roste sevřeněji a polštář zůstává hustší a pravidelnější. Rozměry i nároky jsou přitom u obou odrůd shodné, takže je lze v jedné výsadbě kombinovat bez ohledu na rytmus růstu.
Trs je polštářovitý až kompaktně horstnatý, tvořený hustou přízemní růžicí. Listy jsou drobné, dlouze řapíkaté, srdčité až vejčité, na okraji vroubkované a matně sytě zelené; nadzemní část na podzim zatahuje a na jaře obráží z báze. Z růžice vyrůstají tenké stopky, každá s jediným květem otočeným vzhůru. Koruna je široce rozevřená do mělké misky o průměru zhruba 2,5 až 5 centimetrů, s pěti mělkými cípy; není to svěšený úzký zvonek, jaký nesou vysoké druhové zvonky. Barva je čistě bílá bez žilkování a bez barevného nádechu, pupeny jsou nazelenalé, takže nerozvinuté poupě od rozvitého květu na dálku odliší zelenavý tón.
Kvetení začíná v červnu a hlavní vlna trvá do července. Průběžné vyštipování odkvetlých stopek vyvolává další nasazování a v chladnějším létě se kvetení táhne do září; v horkém a suchém létě vlna naopak rychle končí. Odrůda netvoří podzemní výběžky, rozrůstá se pozvolna z jednoho místa a nezaplevelí okolí. Jde o semennou řadu, porost je proto vyrovnaný, ale ze semen sklizených na zahradě potomstvo nemusí být bílé. Věrně se množí dělením trsu na jaře nebo počátkem léta.
Stanovištěm je plné slunce až lehký polostín. Druh pochází z chladnějších horských poloh, v parném a dusném létě kvetení vázne, a v horkých městských polohách proto prospívá odpolední stín; bílá barva navíc právě v polostínu a za šera vystupuje výrazněji než modrá. Půda má být propustná, čerstvá a spíše výživná, hlinitopísčitá, s reakcí od neutrální po zásaditou. Delší přísušek zkracuje kvetení, trvale mokré nohy přes zimu rostlinu ničí. Mráz naopak nevadí - prameny uvádějí zimovzdornost do zóny 3. V mokrých jarech poškozují mladé výhony slimáci a na zahuštěném porostu se může objevit padlí.
V květu měří rostlina 15 až 25 centimetrů, šířka trsu je 20 až 30 centimetrů. Nižší údaje pocházejí ze severoamerických pramenů, vyšší z německých školek; rozdíl vysvětluje výživa a stáří rostliny, v chudší půdě zůstává polštář nižší a sevřenější. Pro souvislý pokryv se počítá patnáct až sedmnáct rostlin na m2 při sponu 20 až 30 centimetrů. Střed trsu po několika letech řídne, dělení po dvou až čtyřech letech rostlinu omladí.
Použití je stejné jako u modré sestry: přední linie záhonů, skalky, koruny zídek, lemy cest a schodů, nádoby a truhlíky. Bílá barva ale mění funkci ve výsadbě - neslouží jako barevný akcent, nýbrž jako oddělovač mezi sytými sousedy a jako světlý bod v zastíněnějších partiích. Dvojice 'White Clips' a 'Blue Clips' v jednom lemu dává modrobílou kresbu, ve které se díky opožděnému nástupu bílé odrůdy poměr barev během léta postupně mění. Květy jsou navštěvované včelami a čmeláky.
Bílé formy zvonku karpatského se v sortimentu vedou jako Campanula carpatica f. alba a 'White Clips' je mezi nimi nejrozšířenější semenná odrůda. Pochází z řady Clips erfurtské semenářské firmy Benary, ve které stojí vedle modré, tmavě modré a barevné směsi; obchodní jméno odkazuje k sevřenému tvaru trsu. Sám druh roste v Karpatech na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině a v Rumunsku, na skalách a v horské suti, a jeho druhové jméno pochází právě od tohoto pohoří. Do evropských zahrad jej roku 1774 uvedl Nikolaus Joseph von Jacquin zásilkou do botanické zahrady v Kew.