Zvonek karpatský 'Blue Clips' (Campanula carpatica 'Blue Clips') je nízká semenná odrůda z řady Clips německé semenářské firmy Benary, v německy mluvících zemích vedená pod jménem 'Blaue Clips'. Řada zahrnuje čtyři položky - Clips Blue, Clips Deep Blue, Clips White a barevnou směs - a 'Blue Clips' je v ní ta světlejší modrá. Sesterskou odrůdou je bíle kvetoucí 'White Clips'. Obě mají stejný původ, stejné nároky i prakticky shodné rozměry a liší se barvou květu a drobně i chováním: bílá selekce nasazuje květ o něco později a roste sevřeněji, modrá se rozbíhá dříve a tvoří volnější polštář.
Trs je kompaktní a polokulovitý, tvořený hustou přízemní růžicí. Listy jsou dlouze řapíkaté, srdčité až vejčité, na okraji vroubkované, matně zelené a drobné; nadzemní část na podzim zatahuje. Z růžice vyrůstají tenké, jen slabě olistěné stopky, z nichž každá nese jediný květ obrácený vzhůru. Právě tvar květu odlišuje zvonek karpatský od převislých druhových zvonků: koruna je široce rozevřená do mělké misky nebo číše o průměru zhruba 2,5 až 5 centimetrů, ne úzká svěšená zvonečka. Barva je světle modrofialová s bledším dnem a jemnou žilnatinou, pupeny jsou temnější. Kvetoucích stopek bývá na zavedeném trsu několik desítek najednou, takže listy jsou v hlavní vlně skoro zakryté.
Hlavní kvetení připadá na červen a červenec. Odstraňování odkvetlých květů vyvolává další nasazování a v chladnějších letech se kvetení protahuje do září a začátku podzimu; teplé a suché léto naopak vlnu zkrátí. Odrůda netvoří podzemní výběžky a nepřerůstá sousedy, jen se pozvolna rozšiřuje z jednoho místa. Jde o semennou řadu: rostliny jsou v porostu velmi vyrovnané, ale ze semen sesbíraných na zahradě potomstvo nemusí být barevně věrné. Množí se proto dělením trsu na jaře nebo počátkem léta.
Stanovištěm je plné slunce až lehký polostín; v horkých polohách prospívá odpolední stín, protože druh pochází z chladnějších horských poloh a v parnu kvetení vázne. Půda má být propustná, čerstvá, spíše výživná, hlinitopísčitá; reakce od neutrální po zásaditou vyhovuje, vápenec nevadí. Zavedený trs snese krátké sucho, delší přísušek ale zkracuje kvetení. Hlavním rizikem je zimní zamokření a ulehlá zemina, nikoli mráz - odrůda je plně mrazuvzdorná, prameny ji řadí do zóny 3. Na jarní výhony se v mokrých letech vrhají slimáci.
V květu měří rostlina 15 až 25 centimetrů; nižší hodnoty uvádějí severoamerické prameny, vyšší německé školky, rozdíl jde na vrub výživě a stáří rostliny. Šířka trsu je 20 až 30 centimetrů. Pro souvislý pruh se počítá patnáct až sedmnáct rostlin na m2 při sponu 20 až 30 centimetrů; při volnější výsadbě v záhoně stačí rozestup kolem 30 centimetrů. Trs stárne od středu a po dvou až čtyřech letech se dělí.
Uplatnění je v předních liniích záhonů, ve skalkách, v korunách zídek, podél cest a schodů a v nádobách a truhlících, kde kompaktní tvar drží celou sezonu. Světle modrá barva funguje jako přechod mezi bílými a růžovými sousedy; dobře snáší společnost kakostů, rozchodníků, mateřídoušek a nízkých travin. Květy jsou navštěvované včelami a čmeláky, srnčí ani zaječí okus rostlině obvykle nehrozí.
Druh Campanula carpatica roste v Karpatech na území Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska, na skalách a v suti horských poloh; druhové jméno odkazuje přímo na toto pohoří. Do kultury jej v roce 1774 uvedl Nikolaus Joseph von Jacquin, který rostlinu poslal do královské botanické zahrady v Kew. Řadu Clips vyvinula německá semenářská firma Benary z Erfurtu jako vyrovnaný semenný kmen pro hrnkovou kulturu a záhonovou výsadbu; obchodní jméno odkazuje k sevřenému, sepnutému tvaru trsu. V německy mluvících zemích se táž odrůda prodává jako 'Blaue Clips', v anglicky mluvících jako 'Blue Clips'.