Žluťucha žlutá (Thalictrum flavum subsp. glaucum) je vysoká trvalka, která zaujme dvakrát: nejprve barvou listu, potom oblaky žlutých květů. Modrošedé olistění se drží od jara do podzimu a samo o sobě oživí záhon, kde jinak převažuje obyčejná zeleň.
List je krajkovitě dělený na drobné lístky a jeho modrošedý až modrozelený tón je patrný i z větší vzdálenosti. Dobře ladí s tmavě zelenými keři v pozadí i s bíle nebo fialově kvetoucími sousedy. V červnu nad ním vyrostou lodyhy vysoké kolem 150 cm, trs přitom zůstává úzký, jen 45 až 60 cm.
Kvete v červnu a červenci. Drobné citronově až sírově žluté květy tvoří velké nadýchané laty, které jsou objemné, a přesto působí lehce. Lodyhy s latami se dají stříhat do vázy, kde kytici dodají vzdušnost. Na květy létají včely a v době kvetení je kolem trsu stále živo.
Daří se jí na slunci i v polostínu v humózní půdě, která je běžně vlhká až vlhká. Snese jílovitou, vápnitou i hlinitou zem a nevadí jí ani teplé a vlhké léto. Je mrazuvzdorná a na zimu zatahuje. Celkově je nenáročná a o péči nemá zvláštní nároky. Starší trsy se dají brzy na jaře dělit, oddělky pak potřebují rok až dva, než dorostou do plné velikosti.
Vysoké úzké lodyhy s těžkými latami mají sklon se v dešti naklánět. Oporu je proto vhodné připravit včas, nebo rostlinu vysadit do skupiny, kde ji podrží sousedé. Stačí tyčka, kruhová opěra nebo provázek kolem trsu, který se brzy skryje v listech. Po odkvětu se laty dají seříznout a trs pak až do podzimu zdobí jen modrošedý list.
Uplatní se ve střední a zadní části záhonu, ve skupině po několika kusech i na řez. Proti žluťuše Delavayově kvete dřív a jinou barvou, žlutě v červnu a červenci místo lila v pozdním létě. Navíc nabízí modrošedý list, který má hodnotu po celou sezonu, i když květy už dávno odkvetly.