Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) je stálezelený keř, ze kterého se odedávna stříhají nízké živé ploty a lemovací plůtky kolem záhonů. Pochází z Evropy, severní Afriky a západní Asie. Díky velmi hustému větvení snáší pravidelný řez lépe než většina jiných stálezelených keřů a obrůstá i zevnitř.
Ponechán bez řezu roste jako široký keř až malý strom, dosáhne 4 až 8 m a bývá širší než vysoký. Takovou velikost ale v zahradě málokdo nechá dorůst. Stříháním se dá držet v libovolné výšce od zhruba 30 cm, takže z téže rostliny vznikne nízká obruba podél cesty, plot do pasu i vyšší zelená zástěna. V nabídce jsou k dispozici i vytvarované koule a spirály, které se hodí jako solitéra nebo do nádoby.
List je vejčitý až eliptický, nejvýš 3 cm dlouhý, tmavě zelený a lesklý. V dubnu a květnu se v paždí listů objeví drobné žlutozelené kvítky. Jsou nenápadné, ale voní a včely z nich sbírají nektar i pyl.
Nejlépe roste v polostínu, zvládne však slunce i stín. Na půdu není vybíravý, poradí si i s vápenitou, a snese vítr i přechodné sucho. Na plném slunci v suché půdě ale listy spálí, proto se plotu na jižní straně vyplatí mulč. Keř je mrazuvzdorný a v běžné zimě ochranu nepotřebuje.
Plot se stříhá v létě, nejlépe za zatažené oblohy, protože čerstvě odkryté vnitřní listy na prudkém slunci hnědnou. Pozdě na podzim se už nestříhá, nové přírůstky by do zimy nevyzrály. Starý a prořídlý plot lze zmladit silnějším řezem pozdě na jaře; potom mu pomůže mulč a přihnojení.
Ze všech zimostrázů je tento druh nejnáchylnější k houbovému usychání výhonů zimostrázu. V zapojeném plotu se choroba šíří snadno, proto se zalévá ke kořenům bez kropení listů, nůžky se mezi rostlinami čistí a napadené části se hned odstraňují. Od jara je třeba sledovat zavíječe zimostrázového, jehož housenky dokážou plot rychle ožrat; škodit mohou i mera zimostrázová a sviluška. Všechny části rostliny jsou jedovaté, s čímž je dobré počítat tam, kde si hrají děti nebo pobíhá pes.