Vrba jíva 'Kilmarnock' (Salix caprea 'Kilmarnock') je malý převislý stromek, jehož tvar určuje roub. Prodává se téměř výhradně naroubovaná na kmínku jívy a z místa roubu vyrůstají tuhé pruty, které netvoří oblouky, ale padají svisle k zemi. Výsledkem je hustá deštníkovitá koruna, pod níž zůstává kolem kmínku volné místo.
Celkovou výšku stromku dává kmínek a ten s věkem nepřirůstá. Kdo chce vyšší rostlinu, vybírá ji podle kmínku už při nákupu; později se mění jen koruna. Ta se rozrůstá do šířky a dolů a během několika let dosáhne průměru 150 až 250 cm. Vejde se proto do malé zahrady, předzahrádky i do velké nádoby, kde by běžná jíva nebo smuteční strom přerostly.
Hlavní sezona přichází v březnu a dubnu, dřív než se rozvinou listy. Pruty obsypou velké stříbřitě šedé jehnědy, které se postupně pokryjí žlutými prašníky, a stromek na několik týdnů zezlátne. Jde o samčí klon, takže nevznikají semena ani chmýří, které by se v létě neslo zahradou. Pyl je k dispozici velmi časně a včely ho v předjaří hojně sbírají.
Listy jsou vejčité a zelené a v létě z koruny udělají kompaktní zelený zvon. Od velkých smutečních vrb, jako je 'Tristis', se 'Kilmarnock' liší vším podstatným: je miniaturní, pruty má hnědé místo zlatých a nepotřebuje velký pozemek. Mezi malými vrbami je jedinou jívou a kvete z nich nejnápadněji.
Řez patří hned po odkvětu, v dubnu nebo květnu. Pruty se prosvětlí a zkrátí a odstraní se suché i ty, které míří dovnitř koruny. Neřezaná koruna časem zhoustne, uvnitř prosychá a stromek vypadá neupraveně. Stejně důležité je hlídat kmínek: výhony, které vyrazí z podnože pod roubem nebo přímo z kmínku, se vylamují hned, jinak přerostou převislou část.
Půda má být čerstvě vlhká, propustná a středně živná. V zahradě je jíva nenáročná, v nádobě ale nesmí dlouho vyschnout. V ČR přezimuje spolehlivě; mladý kmínek a čerstvé výhony však může poškodit holomráz, proto se v prvních zimách vyplatí kmínek obalit. Z obtíží se objevují mšice, housenky a mandelinky, z chorob rez a antraknóza vrb, kterým brání vzdušná koruna.
Hodí se jako solitéra do trávníku, k vchodu, do předzahrádky nebo do nádoby na terasu.
Převislá forma jívy se objevila jako nález na břehu řeky ve Skotsku. Do obchodu se dostala ze skotského zahradnictví a nabízena byla už roku 1853. Všechny rostliny v prodeji pocházejí z jedné samčí rostliny a množí se roubováním na kmínek jívy, proto vypadají stejně: tuhé svislé pruty, hustá koruna a v předjaří zlaté jehnědy bez pozdějšího chmýří.