Vrba bílá 'Liempde' (Salix alba 'Liempde') je vzpřímený alejový strom, nizozemský klon vrby bílé, který v Nizozemsku patří k nejčastěji vysazovaným vrbám tohoto druhu. Od převislých vrb se odliší na první pohled: koruna je úzce kuželovitá až pyramidální a polootevřená, větve míří vzhůru a kmen probíhá rovně až do špičky.
Dorůstá 20 až 25 m a do šířky se rozkládá na 10 až 14 m, je tedy nejvyšší vrbou celé skupiny. Přirůstá rychle, takže poslouží i tam, kde má stromořadí nebo zelená kulisa v krajině vzniknout v krátké době.
Listy jsou kopinaté, jemně pilovité a o něco větší než u druhu. Líc je šedozelený a pokrytý stříbřitými chloupky, rub šedý, takže strom působí z dálky světle. Na podzim se list barví žlutě. Kůra kmene je šedá až žlutohnědá a hluboce korkovitě brázditá; v zimě vynikne štíhlá silueta se šedými až žlutohnědými větvemi.
Kvete v dubnu a květnu žlutozelenými jehnědami. Jde o samčí klon, který neplodí: po odkvětu nepoletuje vrbové chmýří a strom se sám nevysévá, což v ulici ocení chodci i majitelé okolních zahrad. Pyl jehněd přitom slouží včelám jako časná potrava.
Na půdu není vybíravý. Roste v půdách od vlhkých po mokré a snese krátké i dlouhé záplavy, je to tedy strom pro nivy, břehy a podmáčená místa. Kořenový systém je mohutný, v ulici i na pozemku je proto nutný odstup od budov, kanalizace, vodovodu a kabelů. Dřevo je jako u ostatních vrb křehčí a starší větve se ve větru mohou lámat. Listy občas napadají mšice a mandelinky.
Řez snáší dobře a dá se vést i jako hlavatá vrba; po zhlavení zůstane výrazně nižší. Řeže se v předjaří. Mrazuvzdornost je vysoká, strom vydrží i silné mrazy kolem -30 °C.
Uplatní se v alejích, podél širokých ulic, v krajinářských výsadbách, u vody a na vlhkých stanovištích. Proti 'Tristis' ze stejného druhu nemá převislé pruty a do šířky zabere méně místa, do malé zahrady ale nepatří ani jedna z nich.