Vistárie květnatá
Vlastnosti rostliny:
olistění v zimě
barva květu
začátek kvetení (měsíc)
min. běžná výška rostliny (v m)
6-12 m
min. běžná šířka rostliny (v m)
3-8 m
běžná mrazuvzdornost rostliny (ve °C)
-25 °C
nároky na slunce
plné slunce – aspoň 6 hodin denně
nároky na půdu
humózní, živná půda – přidat kompost
nároky na vláhu
běžná zálivka – jen za delšího sucha
obvyklá výška
7 až 15 m – přeroste dům
mrazuvzdornost u nás
většina ČR – mimo mrazové polohy
hlavní období kvetení
3. začátek léta (hlavně červen)
jedovatá rostlina
ano – jedovatá (mimo dosah dětí a zvířat)

Vistárie květnatá 'Rosea'

Wisteria floribunda 'Rosea'
Popis:
Bledě růžové hrozny s purpurovými křídly, u vistárií vzácná barva, která v teplém počasí ještě dál vybledá. Hrozny visí 40 až 50 cm a rozkvétají postupně od stopky k vrcholu. V nabídce jde o růžovou odrůdu pravé japonské vistárie, ne o jiný druh. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
Všechny varianty jsou vyprodané.
rostlina v květináči 3 l

výška rostliny 150-175 cm

0 ks
  690,00 Kč/ks
690,00 Kč/ks
RO010297
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Dlouhý popis:

Vistárie květnatá 'Rosea' (Wisteria floribunda 'Rosea') je růžově kvetoucí odrůda japonské vistárie, v Evropě pěstovaná od roku 1903. Prodává se také pod japonským jménem 'Honbeni' či 'Hon-beni', dále jako 'Pink Ice', 'Beni-fuji', 'Huntington Pink' nebo 'New Pink'; vždy jde o tutéž rostlinu.

Květ je bledě růžový, křídla a kýl purpurové až fialové, takže hrozen působí dvoubarevně; v teplém počasí růžová vybledá do krémové. Hrozny jsou úzké, převislé, 40 až 50 cm dlouhé a otevírají se postupně od stopky k vrcholu, čímž se kvetení jednoho hroznu prodlouží. Vůně je jemná. List je zpeřený z devíti až devatenácti lístků, na jaře bronzový, v létě zelený, na podzim žlutý. Plodem jsou sametové zelenohnědé lusky, které drží na větvích do zimy.

Proti ostatním vistáriím v nabídce stojí 'Rosea' barvou a střední délkou hroznu. Základní druh kvete modrofialově, 'Multijuga' má hrozny výrazně delší a fialové, 'Longissima Alba' bílé a 'Issai' krátké a světle lila, zato kvete velmi mladá. Podobně růžová 'Showa-beni' patří k jinému druhu, vistárii vznešené: hrozny má krátké, kolem 15 cm, jednotlivé květy téměř dvakrát větší s nápadnou žlutou kresbou a celý hrozen rozkvétá naráz.

Kvetení připadá na květen a červen, běží souběžně s rašením a přichází později než u vistárie čínské. Pozdější termín pomáhá, protože pupeny založené v předchozí sezoně uniknou nejhorším pozdním mrazům. Mráz v době jejich nalévání je přesto zdeformuje nebo shodí ještě před rozkvětem.

Patří na slunné a chráněné místo, nejlépe k jižní nebo západní stěně; v polostínu roste, ale kvete chudě. Půda vyhovuje hlubší, živná, vlhká a propustná, slabě kyselá až slabě zásaditá; trvale mokré ani vysýchavé místo nesvědčí. Zavedené rostliny snášejí mrazy do -25 °C, v prvních zimách po výsadbě jsou citlivější.

Vzrůst je silný. Výhony se ovíjejí doprava, za rok přirostou o 0,5 až 1,5 m a liána dosáhne délky 6 až 12 m při šířce 3 až 8 m. Rozhoduje proto únosnost opory. Kmen má po dvaceti letech tloušťku lidské paže a celá rostlina je velmi těžká; slabé laťkování ani okapový svod ji neunesou, výhony je zdeformují nebo vytrhnou. Odpovídají jí ocelová lanka od 4 mm, silnostěnné trubky nebo pergola s hranoly okolo 12 na 12 cm, zakotvené hned při výsadbě.

Druhou podmínkou kvetení je pravidelný letní a zimní řez. Neřezaná 'Rosea' zakládá málo květních pupenů a zůstává zeleným pláštěm. Rostliny z řízků a roubované kvetou ve druhém až třetím roce po výsadbě, semenáče teprve za sedm až patnáct let a chudším květem. Semena a lusky obsahují wisterin a jsou jedovaté; u dětí stačí k otravě jedno až dvě semena.

Uplatnění má na pergole, nad vstupem, na pevné drátěnce u slunné zdi nebo jako vedený kmínek. Růžový odstín ladí s růžemi a nemodrými trvalkami.

Růžové vistárie vznikly v japonské zahradní kultuře, kde se vistárie květnatá po stovky let šlechtila a dostala desítky pojmenovaných forem. Do evropských sbírek se 'Rosea' dostala kolem roku 1903. Japonský originál zní 'Honbeni'; beni je japonské označení karmínové červeně a líčidla, fuji znamená vistárii, odtud obchodní jméno 'Beni-fuji'. Latinské 'Rosea' je pozdější překlad. V Americe se odrůda rozšířila jako 'Pink Ice', v Británii jako 'Hon-beni'. Snadno se plete s 'Kuchi-beni', samostatnou světlejší odrůdou, a se jmény 'Shiro-beni' a 'Showa-beni', která patří vistárii vznešené. Nese ocenění Award of Garden Merit.

Základní charakteristika rostliny

Květbledě růžový s purpurovými až fialovými křídly, jemně vonný; v teple vybledá do krémové
Hrozenpřevislý, úzký, 40-50 cm; rozkvétá postupně od stopky k vrcholu
Kveteníkvěten až červen, současně s rašením listů
Pnutíovíjivá liána, výhony se otáčejí doprava, ve směru hodinových ručiček
Velikostpřírůstek 0,5-1,5 m za rok; délka 6-12 m, šířka 3-8 m
Oporaocelová lanka od 4 mm, silnostěnné trubky nebo pergola s hranoly okolo 12 na 12 cm, postavená před výsadbou
První květrostliny z řízků a roubované 2.-3. rok po výsadbě, semenáče za 7-15 let
Mrazuvzdornost-25 °C; mladé rostliny citlivější, květní pupeny poškozují pozdní mrazy
Stanoviště a půdaslunce, jižní nebo západní stěna; hlubší, živná, vlhká a propustná půda
Jedovatostsemena a lusky obsahují wisterin; u dětí stačí k otravě 1-2 semena

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaduben až květen nebo září až říjennosnou konstrukci zakotvěte dřív, než rostlinu zasadíte; mladý výhon přivažte a veďte k opoře
Letní řezčervenec až srpenbičovité výhony zkraťte na 5 až 6 listů; odstraňte ty, které zarůstají do okapů a pod krytinu
Zimní řezleden až únorvýhony z léta zkraťte na 2 až 3 pupeny; zkontrolujte úvazky, aby se nezařezávaly
Zálivkakvěten až srpenza sucha zalévejte vydatně, zvlášť v době kvetení; kořenovou mísu držte nastlanou
Zazimovánílistopadrostlinám do tří let nastelte kořenovou mísu; dozrálé lusky ukliďte z dosahu dětí