vistárie květnatá
Vlastnosti rostliny:

vistárie květnatá 'Multijuga'

Wisteria floribunda 'Multijuga' ('Macrobotrys', 'Naga Noda')
Popis:
Hrozny dlouhé jako lidská paže. Na zavedené rostlině měří padesát až devadesát centimetrů, výjimečně přes metr, a mezi modrofialově kvetoucími vistáriemi jsou v sortimentu nejdelší. Táž odrůda se prodává pod dvěma jmény, 'Multijuga' a 'Macrobotrys', a jde o jednu a tutéž rostlinu. Zobrazit více
Vyberte některou z dostupných variant:
rostlina v květináči 3 l

výška rostliny 150-175 cm

SKLADEM 5 ks
  690,00 Kč/ks
690,00 Kč/ks
RO010301
Možnosti odeslání: kurýrem, osobní odběr, dovezeme my

Dlouhý popis:

Vistárie květnatá 'Multijuga' (Wisteria floribunda 'Multijuga') je silně rostoucí opadavá ovíjivá dřevina, kterou od ostatních odrůd druhu odlišuje délka květního hroznu. Běžné odrůdy vistárie květnaté mají hrozny okolo 20 až 50 cm; zde jde na zavedené rostlině o 50 až 90 cm. Údaje zdrojů se rozcházejí: české školkařské karty uvádějí 80 až 130 cm, britské zahradnické zdroje do 1 m a nejstarší odborná literatura jen asi 60 cm. Rozpor odpovídá skutečnosti, protože délka hroznu stoupá s věkem rostliny a s pravidelným řezem. Mladý keř kvete podstatně kratšími hrozny než stará rostlina na pergole a rekordní japonské hrozny přes 180 cm nejsou v zahradě dosažitelné.

Rostlina se pne ovíjením letorostů kolem opory, a to po směru hodinových ručiček; jde o znak celého druhu, který ji odlišuje od vistárie čínské s ovíjením opačným. Úponky ani přísavky netvoří, po holé zdi tedy nevyleze. Listy jsou zpeřené, dlouhé, složené ze třinácti až devatenácti lístků, zjara světle zelené, později matně tmavozelené, na podzim žloutnoucí. Květy jsou motýlovité a sladce voní, pavéza je světle fialová se žlutou kresbou v krku, křídla a kýl tmavší modrofialové. Jsou nahloučené v dlouhých převislých hroznech, které rozkvétají postupně od báze k vrcholu, takže jediný hrozen kvete dva až tři týdny. Plodem je plochý sametově hnědý lusk. Semena a lusky jsou jedovaté a u dětí znamenají skutečné riziko.

Kvetení přichází v květnu a dobíhá do června, tedy později než u vistárie čínské a současně s rašícím listem. Pozdější termín je výhoda, protože založené květní pupeny unesou jarní chlad lépe; silný pozdní mráz je přesto poškodí nebo způsobí jejich opad. Na teplých stanovištích se objeví slabší druhé kvetení v průběhu léta. Po opadu listů zůstává kroucená kostra starých větví.

Stanoviště patří na plné slunce, v polostínu kvetení řídne a hrozny se krátí. Půda má být hluboká, živná a propustná, s reakcí od slabě kyselé po neutrální; trvale zamokřenou zeminu rostlina nesnáší. Nadbytek dusíku podporuje růst na úkor kvetení a suchý červenec až září omezuje zakládání květních pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost se uvádí do -29 °C.

Růst je silný, letorosty narostou i 2 až 3 m za sezónu a rostlina na opoře dosáhne 6 až 10 m výšky, při vedení po zdi i větší šířky. Vzrostlý kmínek zesílí na tloušťku lidského zápěstí a stará rostlina váží tolik, že slabší konstrukci rozlomí. Mřížky, latě a tenké dřevěné sloupky vistárie zkroutí, okapy a tašky nadzvedne, do tenkých kmenů stromů se zařízne. Opora proto musí být nosná konstrukce z masivního dřeva, ocelových profilů nebo tažených drátů ve zdivu, dimenzovaná na desítky let.

Roubované a vegetativně množené rostliny kvetou zpravidla třetím až čtvrtým rokem po výsadbě, semenáče teprve po deseti až dvaceti letech; původ rostliny tu rozhoduje víc než u jiných dřevin. Bez řezu rostlina bují, tvoří metry dlouhé výhony a kvete řídce. Dvoufázový řez, letní a zimní, je u této odrůdy podmínkou pravidelného kvetení, ne volbou.

Použití se podřizuje délce hroznu. Aby hrozny vynikly, musí viset volně do prostoru, tedy na pergolu, nad průchod, na vysoký loubenec nebo na mohutnou kovovou konstrukci, odkud se na květenství hledí zespodu. U ploché zdi se hrozny opírají o stěnu a hlavní přednost odrůdy se ztrácí. Dlouhodobé pěstování v nádobě této vistárii nevyhovuje.

Odrůda pochází z japonských zahrad, kde se vistárie vybíraly po stovky let; japonské jméno Naga-noda odkazuje na dlouhé hrozny a na ósackou čtvrť Noda, slavnou vistáriemi. Do Evropy se dostala ve dvou proudech a se dvěma jmény: jako Wisteria macrobotrys z katalogu školky Lemoine v roce 1869 a jako Wisteria multijuga, kterou vydal Louis van Houtte v roce 1870. Obchod obě jména dodnes používá pro tutéž rostlinu, stejně jako označení 'Longissima' a 'Naga-noda'. Platné je dnes 'Multijuga': James Compton a Gerard Thijsse v roce 2015 celou historii jmen rozebrali a ustavili kombinaci Wisteria floribunda f. multijuga. Přitom zjistili, že jméno 'Macrobotrys' původně patřilo jiné skupině klonů s kratšími hrozny, dnes prodávané jako 'Burford', 'Honko' a 'Hocker Edge'. Pod jménem 'Macrobotrys' se však v praxi kupuje tato odrůda.

Základní charakteristika rostliny

Způsob pnutí a směr otáčeníovíjením letorostů, po směru hodinových ručiček (vistárie čínská opačně); netvoří úponky ani přísavky, po holé zdi nevyleze
Délka květního hroznu50-90 cm na zavedené rostlině, české zdroje uvádějí 80-130 cm, britské do 1 m; mladé rostliny mají hrozny kratší
Doba a délka kveteníkvěten až červen, jeden hrozen rozkvétá od báze vzhůru dva až tři týdny; na teplých místech slabší druhé kvetení v létě
Od kolika let kveteroubované a vegetativně množené rostliny třetím až čtvrtým rokem po výsadbě, semenáče teprve po 10 až 20 letech
Roční přírůstek a konečná délka2-3 m za sezónu, na opoře 6-10 m výšky, při vedení po zdi i větší šířka
Nároky na oporu a její únosnostnosná konstrukce z masivního dřeva, ocelových profilů nebo tažených drátů ve zdivu, dimenzovaná na desítky let; mřížky a tenké sloupky rostlina zkroutí a rozlomí
Řezdvoufázový - letní zkrácení letorostů v červenci až srpnu a zimní řez na 2-3 pupeny v únoru; bez řezu rostlina bují a kvete řídce
Vedení a použitípergola, průchod nebo vysoká konstrukce, kde hrozny visí volně do prostoru; u ploché zdi se efekt ztrácí, dlouhodobě v nádobě neprospívá
Mrazuvzdornostuváděna do -29 °C; založené květní pupeny poškodí silný pozdní mráz
Jedovatostsemena a lusky jsou jedovaté, riziko hlavně pro děti

Kalendář pěstování

FázeKdyPoznámky
Výsadbaduben až květen, případně záříVysazuj k již postavené nosné opoře, do hluboké propustné půdy; hlavní výhon přivazuj, dokud se sám neovine.
Letní řezčervenec až srpenZkrať dlouhé letorosty na pět až šest listů, tedy asi na 30 cm; tím se zakládají květní pupeny pro další rok.
Zimní řezúnorVýhony zkrácené v létě sestřihni na dva až tři pupeny, asi na 10 cm; odstraň výhony mimo konstrukci a kořenové výmladky.
Zálivkačervenec až záříV suchu zalévej vydatně, právě v tomto období se zakládají květní pupeny na příští rok.
Kontrola oporypodzim až zimaPřekontroluj nosnost konstrukce a úvazky; vyřež výhony vrůstající do okapů, pod tašky a do kmenů stromů.