Višeň zakrslá 'Nefris' (Prunus cerasus 'Nefris') je polská odrůda, kterou v Łochowě nalezl a popsal profesor Zaliwski. Podle vlastností jde nejspíš o náhodný semenáč odrůdy 'Łutówka' z volného opylení. Od mateřské višně se liší tím, co pěstitel ocení hlavně v kuchyni: plod má pevnější dužninu a výrazné kořenité aroma, které 'Łutówce' chybí.
Plody jsou střední až velké, slupka tmavě rubínová, dužnina tmavě červená, dost pevná a šťavnatá. Chuť je výrazně kyselá, k jídlu z ruky se proto hodí méně než sladší amarelky. O to lepší jsou jako surovina: pevné plody se při česání a převozu tolik nemačkají, v kompotu si drží tvar a šťáva má sytou barvu. Zpracovávají se na šťávy, sirupy, džemy, kompoty a do koláčů.
Sklízí se v první polovině července, nejčastěji ve druhé dekádě měsíce. Odrůda je samosprašná, takže zaplodí i bez jiné višně v okolí. Sousední 'Łutówka' nebo 'Ostheimská' ale fungují jako pomocní opylovači a násadu zvednou.
V nabídce je 'Nefris' jako nízký, zakrsle vedený stromek. Odrůda sama roste umírněně a s takovým tvarem se dobře snáší, koruna nevyhání do výšky a zůstává sevřená. Česat i řezat se dá ze země bez žebříku. Do plodnosti nastupuje brzy a pak nese bohatě a rok co rok.
Pěstuje se roubovaná. Mahalebka (Prunus mahaleb) ji drží menší, dřív ji přivede do plodnosti a snese sušší a vápnitější půdu; na ptáčnici vyroste vzrůstnější a déle žijící strom.
Řez přichází na řadu hned po sklizni. Višeň nese hlavně na loňských přírůstcích, a když se odplozené výhony nechají být, rychle se holí a plody se stěhují na konce větví. Pravidelné zmlazování je proto u 'Nefris' součástí běžné péče, ne mimořádný zásah.
Daří se jí na slunci ve vzdušné poloze, v propustné humózní půdě bez stojící vody. Proti moniliové hnilobě pomáhá hlavně ruční práce: zmumifikované plody se z koruny sbírají a zaschlé výhony se vyřezávají až do zdravého dřeva. Hnojí se na jaře před rašením, raději kompostem než dusíkatým hnojivem, jehož přebytek žene růst na úkor úrody.
Čerstvé plody vydrží jen krátce a do dvou dnů je potřeba je zpracovat nebo zamrazit. Mražené si po rozmražení drží aroma i barvu. U nízkých tvarů na mahalebce stačí mezi stromy méně než u višní obvyklé čtyři až pět metrů.
'Nefris' nevznikla řízeným křížením, ale nálezem v porostu. Objevil ji a popsal profesor Zaliwski v Łochowě a podle vlastností jde patrně o semenáč 'Łutówky', nejrozšířenější polské višně, z volného opylení. Polsko patří k největším pěstitelům višní v Evropě a podobné nálezy tvořily velkou část tamního sortimentu ještě předtím, než se prosadily programy šlechtitelského institutu ve Skierniewicích. V polském sortimentu se drží jako zpracovatelská višeň s aromatickým plodem.