Višeň obecná 'Skleněnka' (Prunus cerasus 'Skleněnka') je stará odrůda ze skupiny takzvaných skleňovek – světlých višní, jejichž slupka je ve zralosti nápadně průsvitná, jako by byla ze skla. Právě tento vzhled dal celé skupině i odrůdě jméno a odlišuje ji od běžných tmavých kyselek s barvící šťávou.
Plody jsou velké, kulovité, se světle červenou, lesklou a průsvitnou slupkou, která s postupujícím zráním tmavne. Dužnina je světle žlutá, sladká, šťavnatá a výborné chuti; šťáva je světlá a nebarví. Chuťově stojí 'Skleněnka' blíž sladším typům – nakyslost je jemná a plody se dají s chutí jíst přímo ze stromu, což u višní není samozřejmost. Světlá dužnina a nebarvící šťáva se cení i v kuchyni: kompoty a náplně zůstávají čisté, bez tmavých skvrn na těstě.
Sklizeň probíhá od konce června do začátku července. Odrůda nastupuje do plodnosti brzy po výsadbě a plodí spolehlivě. Višně jsou převážně cizosprašné a u starých skleňovek je vhodné počítat s opylovačem – dobře poslouží jiná višeň nebo třešeň kvetoucí ve stejné době; v blízkosti dalších peckovin bývá násada výrazně jistější.
Strom je otužilý, dobře snáší mráz a netrpí nadměrně chorobami, takže vyhovuje i pěstitelům bez zkušeností. Roste středně bujně a vytváří pravidelnou korunu. Jako roubovaná odrůda se množí na mahalebce, vhodné do sušších a vápenitých půd, nebo na ptáčnici pro hlubší, vlhčí stanoviště. Nejlépe se mu daří na slunném, vzdušném místě v propustné půdě; snáší však i drsnější polohy, kde se sladkému stolnímu ovoci jinak daří málokdy.
Řez se provádí po sklizni, kdy se rány dobře hojí; v prvních letech se zapěstuje kostra koruny, poté stačí udržovací prosvětlení. Hnojení postačí střídmé – kompost na podzim, případně draselné přihnojení pro kvalitu plodů. Zrající světlé plody je vhodné chránit sítí před špačky a kosi, kteří na průsvitné višně nalétávají stejně ochotně jako na tmavé.
V sortimentu má 'Skleněnka' místo, které jí moderní odrůdy nevzaly: je to strom pro zahrady, kde se chce sladká, světlá višeň k přímému konzumu a zároveň nenáročný, dlouhověký solitér. Komu tmavé kyselky připadají příliš ostré, najde v ní višeň, která chutná spíš jako třešeň, ale zvládne podmínky, ve kterých by třešeň strádala. A komu záleží na tradici, sází s ní kus historie českého ovocnářství.
Skleňovky jsou historická skupina světlých višní, které se v českých zemích pěstují po staletí; vedle nich stojí příbuzné amarelky, rovněž světlé, s bezbarvou šťávou. Jméno dostaly podle sklovitě průsvitné slupky, kterou prosvítá světlá dužnina – lidová čeština v něm zachytila přesný obraz zralého plodu na slunci. Staré světlé višně bývaly ozdobou selských zahrad a úspěšně se vracejí s rostoucím zájmem o krajové a tradiční ovoce, protože kombinují chuť stolního ovoce s otužilostí višně. 'Skleněnka' patří k odrůdám, které tuto tradici nesou dodnes.