Višeň obecná 'Morela' (Prunus cerasus 'Morela') je stará odrůda francouzského původu, v českém sortimentu vedená také jako 'Morela pozdní'. Patří k nejrozšířenějším višním na světě a v evropských jazycích se objevuje pod řadou jmen: německy 'Schattenmorelle', polsky 'Łutówka', anglicky 'English Morello'. Jde přitom o tutéž odrůdu.
Plody jsou středně velké, kulovité, na dlouhé stopce, s tmavě červenou, matně lesklou slupkou. Dužnina je měkká a šťavnatá, chuti kyselkavé a velmi aromatické; šťáva silně barví. Kombinace kyselosti, aroma a barvivosti odrůdu předurčuje ke zpracování: na kompoty, šťávy, sirupy, džemy, do koláčů a bublanin, na destiláty i likéry. Právě aromatičnost ji odlišuje od novějších odrůd, které bývají výnosnější, ale chuťově plošší.
Sklizeň připadá na sedmý až osmý třešňový týden, tedy zhruba na období od druhé poloviny července do začátku srpna. Plody na stromě dobře drží, což usnadňuje postupnou sklizeň a umožňuje sbírat podle potřeby, nikoli naráz.
Odrůda je samosprašná a plodí i jako jediná višeň v zahradě. Zároveň slouží jako vhodný opylovač pro cizosprašné odrůdy višní a sladkovišní kvetoucích ve stejné době; v doporučeních pro odrůdu 'Královna Hortenzie' se objevuje pravidelně. Plodnost je raná, vysoká a pravidelná.
Strom vytváří menší, kulovité až převislé koruny, což je pro zahradu praktické: nepřeroste, sklízí se snadno a nezastíní okolí. Rostlina se pěstuje roubovaná; na mahalebce (Prunus mahaleb) zůstává strom nízký a snáší sušší a vápnitější půdy, na ptáčnici je vzrůstnější a dlouhověkější.
Řez je u této odrůdy zásadní. Višeň plodí převážně na jednoletém dřevě, a pokud se odplozené výhony pravidelně nezkracují, plodonosná zóna se posune na okraj koruny, větve se vyholí a výnos klesne. Zmlazovací řez po sklizni proto tvoří základ péče; převislý habitus odrůdy tento problém ještě zvýrazňuje.
Stanoviště má být slunné a vzdušné, půda propustná a humózní, bez trvalého zamokření. Skladovatelnost plodů je krátká, zpracovávají se do dvou dnů po sklizni nebo se mrazí.
Ptáci berou višně stejně spolehlivě jako třešně, a protože 'Morela' zraje v době, kdy třešně už skončily, soustředí se tlak právě na ni; ochrana sítí se proto vyplatí. Moniliová hniloba se omezuje mechanicky, tedy odstraněním mumifikovaných plodů a vyřezáním zaschlých výhonů do zdravého dřeva. Při výsadbě více stromů se volí rozestupy zhruba čtyři až pět metrů podle použité podnože.
Odrůda pochází z Francie, kde se vede pod jmény Griotte du Nord a Châtel Morel; poprvé je zmiňována před rokem 1650 a popsána byla před rokem 1800, patří tedy k nejstarším dosud pěstovaným kulturním višním. České jméno Morela vzniklo zkrácením německého Schattenmorelle, doslova stinná morela; slovo morela sahá k latinskému morum, tedy moruše, a odkazuje na tmavou barvu plodu. Přívlastek pozdní odlišuje pozdní dobu zrání. Ve starých českých zahradách patřila 'Morela' k základnímu vybavení právě kvůli spolehlivé plodnosti bez opylovače.