Vilín čínský 'Black Pearl' (Loropetalum chinense var. rubrum 'Black Pearl') je stálezelený až poloopadavý keř z čeledi vilínovitých. Pod obchodním jménem vilín se u nás prodává kvůli příbuznosti a podobnému tvaru květu, botanicky ale nejde o pravý vilín rodu Hamamelis, nýbrž o loropetalum — samostatný rod z téže čeledi, pocházející z jihovýchodní Asie.
Keř roste hustě, zaobleně a rozkladitě, s několika kmínky od země a s vodorovně odstávajícími větvemi. Listy jsou drobné, dva až čtyři centimetry dlouhé, vejčité až srdčité, kožovité a jemně ochlupené. Barva je hlavní předností kultivaru: tmavě purpurová až černohnědá, s kovovým nádechem, přičemž mladé přírůstky jsou červenější. Na rozdíl od starších purpurolistých forem drží 'Black Pearl' tmavou barvu i v horku léta a nezelená. Květy jsou tvořeny čtyřmi úzkými, stuhovitými korunními lístky dlouhými zhruba dva centimetry, sytě růžovými až karmínovými; sdružují se do svazečků na koncích krátkých větviček, takže celý keř působí, jako by byl obalený třásněmi. Vůně je jemná, sladká. Hlavní kvetení připadá na konec zimy a předjaří — v mírném klimatu na únor a březen, u nás při přezimování ve světlé místnosti obvykle na březen a duben; slabší, roztroušené kvetení se opakuje během léta a podzimu. Plodem je nenápadná dřevnatá tobolka, která nemá okrasnou hodnotu.
Stanoviště vyhovuje slunné až mírně polostinné a chráněné před studeným a vysušujícím větrem; na slunci je olistění nejtmavší, v hlubším stínu barva bledne. Půda má být humózní, výživná, stále mírně vlhká, ale dobře propustná, s kyselou až neutrální reakcí kolem pH 5 až 6,5. Zamokření ani mělké vápnité půdy rostlina nesnáší.
Mrazuvzdornost je pro české podmínky zásadní omezení. Britské zdroje uvádějí odolnost jen zhruba -5 až +1 °C a doporučují zimní ochranu nebo přezimování ve studeném skleníku; středoevropské školky uvádějí odolnost přibližně do −10 °C, ojediněle až −12 °C. To znamená, že venkovní trvalá výsadba v Česku není spolehlivá. Osvědčeným postupem je pěstování v nádobě a přezimování ve světlém, chladném prostoru s teplotou zhruba 0 až 10 °C; trvalá výsadba připadá v úvahu jen v nejteplejších polohách, na chráněném místě u jižní stěny a s důkladnou ochranou kořenů i nadzemní části, přičemž je nutné počítat s poškozením v tuhých zimách.
Vzrůst je pomalý až středně rychlý. V příznivých podmínkách dorůstá keř zhruba sto dvaceti až sto padesáti centimetrů výšky a podobné šířky, plné velikosti dosahuje během pěti až deseti let. V nádobě zůstává výrazně menší a kompaktnější. Řez není nutný; provádí se hned po odkvětu, protože květní pupeny se zakládají už na loňském dřevě, a slouží k udržení tvaru nebo k výchově rostlin na kmínku, které se v tomto sortimentu prodávají často.
Použití vychází z uvedených omezení. 'Black Pearl' je typickou nádobovou dřevinou na terasu, k vchodu, na balkon nebo do zimní zahrady, kde tmavé olistění tvoří klidné pozadí pro světlé květy a stříbrolisté rostliny. V chladných měsících funguje ve světlé chodbě nebo temperovaném skleníku jako kvetoucí dekorace v období, kdy venku téměř nic nekvete. V nejteplejších oblastech se dá zkusit i do vřesovištního záhonu k rododendronům a azalkám, kde má stejné půdní nároky. Kontrast s bíle nebo světle žlutě kvetoucími dřevinami a s okrasnými travami vyzní zvlášť dobře.
Rodové jméno Loropetalum vzniklo z řeckého loron, tedy řemínek, a petalon, korunní lístek — přesně popisuje stuhovité okvětí, jaké mají i pravé vilíny. Původní čínský druh má bílé až krémové květy a zelené listy; purpurolistá forma s růžovým květem, označovaná jako var. rubrum, byla nalezena v čínské provincii Chu-nan a do západních školek se dostala až koncem osmdesátých let 20. století. Odtud pochází celá dnešní řada tmavolistých kultivarů včetně 'Black Pearl', který je chráněnou odrůdou. V Evropě se sortiment rozšířil hlavně přes italské a francouzské školky v posledních dvou desetiletích.