Vajgélie květnatá 'Minor Black' (Weigela florida 'Minor Black') je zakrslý opadavý keř s tmavým olistěním a purpurově růžovými květy. Je to nízká obdoba tmavolistých vajgélií pro místa, kam se běžné vajgélie se svými dvěma metry nevejdou. Proti 'Wine & Roses', která dorůstá asi 170 cm, je zhruba poloviční a je nižší i než 'Foliis Purpureis' s výškou do 150 cm.
Tvoří kompaktní, hustě větvený keř, v mládí vzpřímený a s věkem kulovitý až polokulovitý. Výhony vyrůstají od báze, vnější se obloukovitě rozkládají do stran a keř si drží pravidelný obrys bez stříhání. Tenké tmavé letorosty dávají rostlině tmavý dojem i bez listí.
Listy jsou vstřícné, eliptické a špičaté, na okraji jemně pilovité. Raší vínově červené až červenohnědé, během léta přecházejí do tmavě olivově zelené s hnědavým nádechem. Nejtmavší jsou na slunci, na stinné straně keře znatelně zelenají. Na podzim opadávají bez výraznější barvy, hlavní hodnota keře je v letním souboji listu a květu.
Kvete v květnu a červnu. Nálevkovité květy jsou asi 3 cm dlouhé a až 2,5 cm široké, purpurově růžové až tmavě růžové, mírně lesklé, s tmavě červeným kalichem. Sedí po třech až sedmi ve svazečcích v paždí listů na loňských výhonech. Na tmavém pozadí vyniknou ostřeji než u zelenolistých odrůd. Koncem léta keř někdy slabě znovu pokvete na letošních výhonech. Květy mají dost nektaru a létají na ně čmeláci a motýli.
Roste pomalu. V dospělosti měří 40 až 80 cm na výšku a 40 až 100 cm na šířku a nízký zůstane i bez řezu. Keř vydrží mrazy do -23 °C. Ve volné půdě přezimuje bez ochrany, v nádobě se kořenový bal na zimu chrání.
Potřebuje plné slunce. V polostínu kvete slabě, list zezelená a keř se rozvolní. Městské prostředí a prach snáší, dlouhodobé zastínění ne. Půda má být středně živná, mírně vlhká a propustná; poradí si i s těžší a horší půdou, pokud v ní v zimě nestojí voda. Zakořeněný keř sucho vydrží, po suchém létě však založí méně květních pupenů a příští jaro kvete slaběji.
Řez rozhoduje o kvetení víc než cokoli jiného. Keř kvete na loňském dřevě, proto se stříhá hned po odkvětu, obvykle koncem června: zkrátí se odkvetlé výhony a u země se vyřízne několik nejstarších větví. Jarní řez by odstranil právě založené květy.
Hodí se do nízkých obrub a předzahrádek, do popředí záhonu, ke trvalkám, na skalku, do nádob a pěstuje se i na kmínku. Tmavý list vynikne vedle stříbrolistých a žlutolistých rostlin; po odkvětu převezmou barevný akcent pozdní trvalky. V nádobě potřebuje propustný substrát a pravidelnou zálivku. Choroby ji trápí málokdy, za horkého suchého počasí se na rubu listů mohou objevit svilušky, které čepel jemně zesvětlí. Pomůže vyšší vzdušná vlhkost a osprchování listů.
Vajgélie květnatá pochází z východní Asie, z Číny, Koreje a Japonska, a do Evropy se dostala v polovině devatenáctého století. Tmavolistá linie zahradních vajgélií je mladá a vznikla hlavně v nizozemském školkařství. 'Minor Black' vyšlechtil Bert Verhoef v nizozemském Hazerswoude jako nižší obdobu starší tmavolisté odrůdy a na trh přišla v roce 2006. Od stejného šlechtitele pochází i 'Monet'. Odrůda se množí bylinnými řízky, ze semene vlastnosti nepřenáší.