Tymián obecný 'Silver Queen' (Thymus vulgaris 'Silver Queen') je panašovaný kuchyňský tymián, nízký stálezelený polokeř z čeledi hluchavkovitých. Druh pochází ze západního Středomoří a jižní Itálie, kde roste na výslunných vápnitých svazích a v suchých křovinatých stráních, a tomu odpovídají i nároky odrůdy. Od zeleného tymiánu se liší jediným, ale nepřehlédnutelným znakem: každý lístek má bílý až krémový lem, který ke středu přechází do šedozelené. Z odstupu proto trs působí stříbřitě a zdobí i mimo kvetení, tedy většinu roku.
Roste nízko a hustě se větví, zprvu vzpřímeně, později poléhavě až polštářovitě. Báze výhonů dřevnatí, letorosty zůstávají bylinné. Listy jsou drobné, vejčité, kožovité a silně voní. Aroma je stejné jako u běžného tymiánu, bílý okraj obsah silic neovlivňuje. Kvete v červnu a červenci drobnými dvoupyskými kvítky bledě růžové až lila barvy, nahloučenými v lichopřeslenech na koncích výhonů; hojně je navštěvují včely a čmeláci.
Na jaře vyráží nejsvětlejší nové výhony, v létě kvete a voní nejsilněji, na podzim zpomalí a přes zimu zůstává olistěný. Šedozelená část listu v zimě potemní a bílý lem přejde do krémové. Za holomrazu bez sněhu někdy zaschnou konce výhonů, suše stojící trs je ale přeroste. Zimní mokro a těžká zamokřená půda jsou pro tymián horší než samotný mráz; mrazuvzdornost je do -20 °C.
Vyžaduje plné slunce. V polostínu se trs rozevře, bílé lemy blednou a listy ztrácejí vůni. Půda má být lehká, propustná a spíš chudší, neutrální až zásaditá; vápnitá hlína se štěrkem mu sedí víc než živný kompost. Zakořeněná rostlina dobře snáší sucho, v trvale vlhku jí hnijí kořeny. V nádobě potřebuje propustnou směs s hrubým pískem a drenážní vrstvu.
Roste pomalu a zůstává malý: 15 až 25 cm na výšku a 30 až 45 cm na šířku, této velikosti dosáhne asi za tři sezony. Proti zelenému tymiánu přirůstá o něco pomaleji. Čas od času vyžene čistě zelený výhon, který je bujnější a trs by časem přerostl, proto se vystřihuje.
Uplatní se tam, kde se má potkat okrasná a užitková zahrada: v bylinkovém záhonu a spirále, na okrajích cestiček, mezi dlažbou, na skalce, ve štěrkové a středomořské výsadbě i v truhlíku nebo misce na slunné terase. Světlý list vynikne u tmavé dlažby a ladí s levandulí, šalvějí, rozchodníky a mateřídouškou.
V kuchyni je stejně dobrý jako běžný tymián. Snítky se dají trhat čerstvé skoro celý rok, k sušení jsou nejaromatičtější těsně před rozkvětem. Sušená nať drží vůni přes rok, jen panašované lístky zešednou a stříbřitý dojem zmizí. Trs žije kratší dobu: po čtyřech až pěti letech dole zdřevnatí a ve středu prořídne. Obnovuje se řízky, které v propustném substrátu zakoření za několik týdnů; ze semene se bílý lem nepřenáší.
Do střední Evropy se tymián dostal přes klášterní zahrady, kam jej spolu s dalšími středomořskými kořeninami přinesli benediktini. Odtud se rozšířil do selských zahrádek jako koření i domácí lék na kašel. Odrůda 'Silver Queen' vznikla ve školkařské praxi jako výběr s bíle lemovaným listem a dnes patří k nejrozšířenějším okrasným tymiánům, protože spojuje vůni kuchyňské byliny se světlým listem. Bílý lem se semenem nepřenáší, a tak se odrůda množí jen řízky.