Tymián citrónový 'Fragrant Orange' (Thymus citriodorus 'Fragrant Orange') je nízký vytrvalý polokeř z čeledi hluchavkovitých, pěstovaný pro aromatické olistění s výraznou pomerančovou složkou. V sortimentu se objevuje také pod jménem 'Fragrantissimus Orange' a bývá řazen k okruhu takzvaného pomerančového tymiánu. Od kuchyňského tymiánu obecného se liší jemnějším vzrůstem a odlišným složením silic, od ostatních citronových odrůd pak sladší, ovocnější vůní bez ostré citronové špičky.
Rostlina tvoří hustý, nepravidelně polokulovitý trs. Výhony jsou tenké, u báze postupně dřevnatějící, v mladší části bylinné a měkké; starší rostliny se u země rozkládají a poléhají. Listy jsou drobné, úzce vejčité až čárkovité, dlouhé jen několik milimetrů, šedozelené až šedomodré, na spodní straně světlejší a plstnaté, s vtlačenými žilkami. Olistění zůstává na rostlině po celý rok, přes zimu jen řidne a tmavne. Vůně se uvolňuje po dotyku nebo rozemnutí listu a je popisována jako pomerančová s kořenitým a mírně pryskyřičným pozadím.
Kvetení připadá na červen a červenec, u přistřižených rostlin se opakuje slaběji ještě v srpnu. Drobné pyskaté květy jsou bledě růžové až narůžověle bílé a shlukují se do zdánlivých přeslenů na koncích výhonů. Květenství jsou drobná, ale početná a v době květu pokrývají celý trs. Rostlina je vyhledávaným zdrojem nektaru pro včely, samotářské včely a denní motýly. Plody jsou nenápadné tvrdky; odrůda se z nich nemnoží věrně, takže se rozmnožuje výhradně řízky nebo hřížením poléhavých výhonů.
Stanoviště vyžaduje plné slunce. V polostínu rostlina řídne, výhony se protahují a obsah silic klesá, takže vůně slábne. Půda má být propustná, písčitá nebo štěrkovitá, spíše chudší, s neutrální až zásaditou reakcí; vápnité půdy odrůdě vyhovují. Rozhodující je zimní vlhkost, ne mráz: trvale vlhká, ulehlá půda a stojící voda kolem kořenového krčku působí větší ztráty než nízké teploty. Ve výsadbách se proto osvědčuje vyvýšený záhon, svah nebo štěrkový mulč místo kůry. Mrazuvzdornost je u citronových tymiánů nižší než u tymiánu obecného; uvádí se přibližně do minus patnácti stupňů a v drsnějších polohách je namístě lehké krytí chvojím nebo přezimování v nádobě u zdi.
Konečná velikost je dvacet až třicet centimetrů na výšku a třicet až pětačtyřicet centimetrů na šířku, této velikosti trs dosahuje ve druhém až třetím roce. Rostlina je vytrvalá, ale krátkověká: po třech až čtyřech letech spodní část výrazně zdřevnatí, střed trsu prořídne a nahrazení mladou rostlinou z řízku bývá jistější než omlazování starého jedince. Pravidelný sestřih po odkvětu tento průběh výrazně zpomaluje.
Sezonní průběh je plynulý. Nový přírůstek vyráží od poloviny dubna, hlavní nárůst hmoty připadá na květen a červen, po odkvětu následuje druhá vlna měkkých výhonů a od září rostlina růst zpomaluje. V zimě zůstává trs olistěný, jen se stáhne a listy získají šedofialový nádech; jarní úbytek olistění je běžný a nový přírůstek jej rychle zakryje.
Kuchyňsky se využívají čerstvé i sušené nadzemní části sklízené před rozkvětem nebo na jeho začátku, kdy je obsah silic nejvyšší. Pomerančový tón odrůdu posouvá k drůbeži, rybám, pečené zelenině, marinádám a máslům, ale také ke sladkým úpravám: k sorbetům, ovocným salátům, sirupům a čajovým směsím. Květy jsou jedlé a používají se jako ozdoba. V zahradě se odrůda hodí do bylinkové spirály, na okraj záhonu, mezi dlažbu, do skalky, na suchou zídku i do nádob, kde ji lze mít po ruce u kuchyně.
Pomerančově vonící tymiány se v evropských bylinkových sbírkách objevují od poloviny dvacátého století a v anglicky mluvícím světě je rozšířila britská pěstitelka bylin Jekka McVicar pod jménem Thymus 'Fragrantissimus'. Vlastní odrůda 'Fragrant Orange' se v obchodní síti vede také jako 'Fragrantissimus Orange' a v posledních letech ji jako vegetativně množenou položku do evropského a severoamerického sortimentu dodává izraelská množírna Hishtil. Botanické zařazení je nejisté: rostliny tohoto okruhu se uvádějí jednou pod Thymus citriodorus, tedy křížencem tymiánu obecného a tymiánu úzkolistého, jindy jako poddruh tymiánu obecného. Jméno odkazuje výhradně k vůni, nikoli k barvě květu, která je narůžovělá.