Tymián citrónový 'Aureus' (Thymus citriodorus 'Aureus') je žlutolistá odrůda citronově vonícího tymiánu, křížence tymiánu obecného a mateřídoušky vejčité. Patří ke žlutolistým formám vybraným z barevných odchylek. Jedinou podstatnou odlišností od zelené rostliny je barva: vůně, chuť i nároky na pěstování zůstávají stejné.
Polštář je nízký a hustý, větvičky jsou čtyřhranné a vystoupavé, dole dřevnatí a kde se dotknou půdy, zakořeňují. Drobné vstřícné listy do patnácti milimetrů mají široký zlatožlutý lem, nebo jsou prosvětlené celé. Barva je nejsytější na mladém přírůstku a na plném slunci, ve stínu list zezelená a kresba mizí. Od června do září kvete drobnými světle růžovými až narůžověle fialovými květy, na které létají včely, čmeláci i motýli. Rozemnutý list voní citronem s kořenitým tymiánovým podtónem.
Největší předností je zimní vzhled. Rostlina zůstává olistěná a za zimy bez sněhu je žlutý polštář výrazným barevným bodem v prázdném záhonu. Mrazem listy ztmavnou do bronzova a na jaře se barva obnoví s novým přírůstkem. Hlavní růst přichází v květnu a červnu, kdy je nať nejaromatičtější a nejměkčí.
Občas se v trsu objeví zelený výhon bez kresby. Odstraňuje se u báze, jinak by postupně přerostl žlutou část trsu. Ze semene barva nevzchází, odrůda se proto množí jen řízky nebo dělením zakořeněných větviček.
Plné slunce je pro tuto odrůdu podmínkou dvojnásob: drží vůni a hustý růst a hlavně barvu listu. Půda má být propustná, chudší, písčitá až kamenitá, neutrální až zásaditá. Nejvíc škodí zimní mokro, které spolu s mrazem poškodí kořeny víc než nízká teplota sama. V propustné půdě je mrazuvzdorný; v nádobě a na exponovaných místech se osvědčí lehké krytí chvojím, které zároveň stíní před zimním sluncem.
Trs dorůstá deseti až třiceti centimetrů podle intenzity sestřihu a rozroste se na dvacet až třicet centimetrů, plnou velikost má za dvě sezony. Po odkvětu se sestřihne, aby znovu obrazil. Po třech až čtyřech letech spodek řídne a je čas na zmlazení do olistěné části nebo na nové řízky.
Na okraji bylinkového záhonu, ve skalce, ve spárách zídky, mezi šlapáky nebo v truhlíku u kuchyně tvoří žlutý polštář kontrast se šedolistou levandulí, šalvějí i se zelenými tymiány. Ve smíšené výsadbě se snáší i se saturejkou a rozchodníky. Nať se přidává k rybám, drůbeži, pečené zelenině, bramborám, do marinád, bylinkového másla i do čaje, vždy až na konci úpravy, protože citronový tón varem slábne. Do nádoby stačí tři až pět litrů substrátu s výraznou drenáží.