Trnovník akát 'Frisia' (Robinia pseudoacacia 'Frisia') je vzrůstný opadavý strom, který se pěstuje kvůli žlutému olistění. Dorůstá výšky 12 až 15 m a koruna dosahuje šířky 5 až 8 m. V mládí roste poměrně úzce a vzpřímeně, později se větve rozestoupí a koruna je oválná až zakulacená, polootevřená.
Barva listu se mění s ročním obdobím, ale žlutá zůstává po celou sezonu. Při rašení jsou lístky oranžovožluté, v létě zelenavě žluté a na podzim se vybarví do sytě zlatožluté. Na tmavém pozadí jehličnanů nebo vedle zelených stromů tak koruna působí jako světlá skvrna. List je lichozpeřený, 20 až 30 cm dlouhý, s 9 až 19 lístky velkými 2 až 4,5 cm. Raší pozdě a drží se dlouho do podzimu.
Kvete jen řídce. V červnu se mohou objevit převislé krémově bílé hrozny dlouhé až 15 cm, které voní a lákají včely i motýly, ale okrasou stromu jsou listy, ne květy. Červenohnědé lusky 5 až 10 cm dlouhé se tvoří vzácně.
Mezi akáty v nabídce je nejvyšší a jediný se žlutým listem. 'Casque Rouge' a 'Purple Robe' se vybírají pro růžové květy, 'Umbraculifera' pro malou kulovitou korunu. 'Frisia' potřebuje prostor a její místo je tam, kde strom ponese barvu celé zahrady.
Mladé výhony nesou nápadné vínově červené trny, které později zhnědnou. Kůra, listy i semena jsou jedovaté pro lidi a zvířata. Dřevo je křehké a v bohaté půdě, kde roste nejbujněji, se větve snáze lámou ve větru, proto se jí nejvíc daří na chráněném místě. Kořeny vedou mělko a akáty obecně rády vyhánějí kořenové výmladky, s nimiž je nutné počítat v blízkosti záhonů a trávníku.
Na půdu není náročná. Prospívá v lehké, propustné a klidně i vápenité zemi a snese sucho. Pro plné vybarvení listu patří na slunce. Odolává posypové soli, proto se hodí i do alejí a širokých ulic nebo k průmyslovým stavbám. Je mrazuvzdorná.
Jako solitéra vynikne v parku, na velké zahradě nebo na okraji trávníku, kde se žlutá koruna otevírá do volného prostoru.