Třešeň srdcovka 'Karešova' (Prunus avium 'Karešova') je raná česká odrůda z východních Čech, pěstovaná už přes sto let. Patří k prvním třešním roku: zrání začíná ve 2. třešňovém týdnu, v teplých letech už na přelomu května a června, a trvá 14 až 21 dní.
Plod je středně velký, srdčitý, s lesklou tmavě červenou slupkou a na dlouhé stopce. Během zrání přibere z asi 5,5 g na 7 g, průměrně váží 6,5 g. Proti 'Burlatu', který zraje ve stejném týdnu a váží kolem 10 g, je tedy 'Karešova' zřetelně drobnější. Dužnina je na začátku zrání středně pevná, velmi šťavnatá, a šťáva silně barví. Cukernatost stoupá z 12 na 16 %, průměrně 14,1 %, takže chuť je osvěžující, méně sladká než u pozdních třešní.
Pevnost dužniny jde při dozrávání opačným směrem než cukry. Zhruba po týdnu plody změknou natolik, že špatně snášejí přepravu a skladování. Z toho plyne jednoduché pravidlo: sklidit do týdne od prvních zralých plodů. Každý den odkladu sice přidá asi 2 % výnosu, platí se za to ale měkkostí. Plody jsou určeny hlavně k přímému jídlu a na šťávy; na dlouhé skladování ani převážení nejsou.
Do sklizně vstupuje také déšť. Po vydatných srážkách plody během několika dnů přiberou téměř gram a dlouhé zrání zvyšuje riziko praskání. V deštivém červnu se proto vyplatí česat dřív a raději nadvakrát.
K opylení potřebuje 'Karešova' druhou odrůdu. Nese alely S1S3 a patří do skupiny neslučitelnosti II spolu s odrůdou 'Van'; tyto dvě se navzájem neopylí. Vhodnými opylovači jsou 'Burlat', 'Napoleonova', 'Kaštánka' a 'Rivan'. Na partnera není vybíravá a s většinou běžných třešní se opylí dobře. Násada bývá vysoká a pravidelná, plodnost patří k přednostem odrůdy.
Strom roste zpočátku velmi bujně a tvoří velké, vysoce kulovité koruny, s nástupem plodnosti se růst zklidní. Potřebuje dost místa a slunné stanoviště s hlubokou propustnou půdou; v zamokřené půdě třešně trpí klejotokem. Řez se omezuje na prosvětlení a provádí se v létě po sklizni. V zimě strom ochranu nepotřebuje, dřevo je mrazuvzdorné.
Výhodou ranosti je, že plody dozrají dřív, než vrtule třešňová začne klást vajíčka, a zůstávají proto bez červů. Stejně jako u jiných raných třešní se o úrodu hlásí ptáci a menší strom se vyplatí chránit sítí.
Odrůdu nalezl roku 1916 František Kareš z Ostroměře ve východních Čechách a nese jeho jméno. Mezi starými českými třešněmi patří k nejranějším a pro vysokou a pravidelnou plodnost se pěstuje dodnes. Pomologicky se řadí mezi srdcovky vedle 'Kaštánky'. Na začátku zrání má ovšem dužninu pevnější, než je u srdcovek obvyklé, a teprve na stromě měkne, proto se dřív prodávala i jako chrupka. Rodiče známi nejsou, jde o náhodný semenáč.