Třešeň sloupovitá 'Sylvia' (Prunus avium 'Sylvia') patří mezi moderní sloupovité chrupky s omezeným větvením do stran. Vznikla v Kanadě ve šlechtitelském programu v Summerlandu a do pěstování se rozšířila koncem osmdesátých let 20. století. Od běžných třešní se liší především habitem: místo rozložité koruny tvoří štíhlý svislý sloup, který se dá udržet i v malé zahradě, u zdi nebo v nádobě.
Strom roste slabě až středně a v dospělosti mívá přibližně dva a půl až tři a půl metru výšky při šířce šedesáti centimetrů až jednoho metru, podle podnože a vedení řezu. Listy jsou tmavě zelené a na podzim se vybarvují do žluta až oranžova, takže stromek má i mimo sklizeň okrasnou hodnotu. V dubnu nese bílé květy v krátkých chocholících, které poskytují včelám pyl i nektar.
Plody jsou velké, srdčité až oválné. Slupka je tmavě červená až vínová, dužnina červená, středně tuhá až chrupavá a výrazně šťavnatá. Chuť bývá sladká s jemnou kyselinkou a harmonickým aroma. Pevnější dužnina znamená, že plody lépe snášejí manipulaci a přepravu než měkké srdcovky. Tmavé zbarvení souvisí s obsahem antokyanů, přirozeně se v plodech vyskytuje také vitamin C a draslík.
Dozrávání připadá v podmínkách České republiky obvykle na pátý až šestý třešňový týden, nejčastěji na přelom července a srpna až první polovinu srpna. Odrůda se uvádí jako částečně samosprašná: plodí i sama, výrazně vyšší násadu ale dává, pokud v dosahu letu včel kvete jiná třešeň ve stejné době.
Strom se pěstuje roubovaný. U sloupovitých výpěstků se používají slabě rostoucí podnože, které vzrůst dále omezují a urychlují nástup do plodnosti; na podnoži Gisela 5 dosahuje strom zhruba poloviny vzrůstu oproti klasické podnoži a první tři až čtyři roky potřebuje oporu. Řez se omezuje na zkracování bočních výhonů a provádí se po sklizni.
Stanoviště má být plně slunné a chráněné před studenými větry, půda hlubší, středně těžká až hlinitá, propustná a humózní. Plody se hodí k přímé konzumaci, do moučníků, na kompoty i džemy.
Rozestup při výsadbě se u sloupovitých třešní řídí tím, že koruna do stran téměř neroste: stromky lze sázet i jeden a půl metru od sebe, případně v řadě podél zdi nebo plotu. Několik sloupů vedle sebe umožní zkombinovat odrůdy s různou dobou zrání a u částečně samosprašných typů zároveň vyřešit opylení, aniž by výsadba zabrala víc než úzký pruh.
'Sylvia' pochází z kanadské výzkumné stanice v Summerlandu v Britské Kolumbii a do evropského pěstování se rozšířila koncem osmdesátých let 20. století. Vznikla v době, kdy poptávka po ovocných dřevinách do malých zahrad a na terasy začala převažovat nad poptávkou po vysokokmenech; sloupovitý habitus s krátkými bočními výhony na ni odpověděl dřív než slabě rostoucí podnože. Ženské jméno Sylvia pochází z latinského silva, tedy les, a v přeneseném významu znamená lesní. Ve školkařské nabídce se objevuje i pod zkomoleným tvarem 'Sylva'.