Třešeň sloupovitá 'Sylvia' (Prunus avium 'Sylvia') je kanadská odrůda sladké třešně, která místo rozložité koruny tvoří úzký svislý sloup. Pochází ze šlechtění v Summerlandu a do pěstování se dostala koncem osmdesátých let 20. století. Uplatní se tam, kde by běžná třešeň zabrala půl zahrady: u plotu, vedle terasy nebo ve velké nádobě.
Roste slabě až středně. V dospělosti měří zhruba 2,5 až 3,5 m a do šířky zabere 0,6 až 1 m, podle podnože a řezu. Tmavě zelené listy se na podzim barví žlutě až oranžově, takže stromek zdobí i dlouho po sklizni. V dubnu kvete bílými květy v krátkých chocholících, na které létají včely pro pyl i nektar.
Plody jsou velké, srdčité až oválné, se slupkou tmavě červenou až vínovou. Červená dužnina je středně tuhá až chrupavá a velmi šťavnatá, chuť sladká s jemnou kyselinkou a harmonickým aroma. Tmavá barva slupky prozrazuje vysoký obsah antokyanů. Díky pevnosti snesou plody manipulaci lépe než měkké srdcovky, dlouho se ale neskladují.
Sklízí se v 5. až 6. třešňovém týdnu, v červenci. Odrůda je částečně samosprašná: něco nasadí i bez partnera, plnou úrodu ale dá teprve tehdy, když nablízku kvete jiná třešeň ve stejnou dobu.
Úzký habitus je vlastností odrůdy a slabě rostoucí podnož ho ještě podtrhne. Na podnoži Gisela 5 dorůstá strom zhruba poloviny výšky, jakou by měl na klasické podnoži, a dřív začne plodit; první tři až čtyři roky ale potřebuje kůl nebo jinou oporu. Řez se omezuje na zkrácení bočních výhonů po sklizni, čímž se sloup udrží štíhlý.
Protože do stran téměř nepřibývá, sází se 'Sylvia' na vzdálenost kolem jednoho a půl metru, například v řadě podél zdi nebo plotu. Několik takových sloupků vedle sebe zabere jen úzký pás půdy a dovolí zkombinovat odrůdy s různou dobou zrání, které si přitom pomohou i s opylením.
Potřebuje plné slunce a polohu chráněnou před studenými větry, půdu hlubší, středně těžkou až hlinitou, propustnou a humózní. V nádobě se jí daří jen s dostatečným objemem substrátu a s pravidelnou zálivkou. Plody se jedí čerstvé, pečou se do moučníků a zavařují do kompotů i džemů.
Odrůda vznikla na kanadské výzkumné stanici v Summerlandu v Britské Kolumbii a do evropského pěstování se rozšířila koncem osmdesátých let 20. století. Přišla v době, kdy zájem o ovocné dřeviny do malých zahrad a na terasy začal převažovat nad zájmem o vysokokmeny. Sloupovitý habitus s krátkými bočními výhony na tuto poptávku odpověděl dřív, než se rozšířily slabě rostoucí podnože.