Třešeň chrupka 'Droganova žlutá' (Prunus avium 'Droganova žlutá') je stará německá odrůda se žlutými plody, v pomologické literatuře řazená mezi žluté chrupky, případně mezi polochrupky. V českém sortimentu se drží dlouhodobě jako nenáročná odrůda vhodná i tam, kde jiné třešně nedávají spolehlivou úrodu.
Plody jsou středně velké, srdčitého tvaru, se žlutou základní barvou, u některých plodů s nepatrným narůžovělým líčkem na osluněné straně. Dužnina je rovněž žlutá, středně šťavnatá, jemné konzistence, chuťově sladká až medová. Nejde o velkoplodou odrůdu, její hodnota spočívá v chuti a ve spolehlivosti.
Žlutá barva plodů má i praktický význam. Ptáci vyhledávají tmavé třešně přednostně a žlutoplodé odrůdy jim často unikají, takže sklizeň bývá i bez sítě podstatně vyšší než u tmavých odrůd rostoucích ve stejné zahradě. Pro pěstitele, který nechce nebo nemůže korunu zabezpečovat, je to zásadní argument.
Sklizeň připadá na začátek července, přibližně od prvního do desátého dne měsíce. Odrůda je cizosprašná a k plné násadě potřebuje jinou třešeň kvetoucí ve stejnou dobu; osvědčuje se například 'Dönissenova žlutá' nebo 'Gaucherova'.
Strom roste v mládí bujně, později růst slábne a vzniká středně velký strom s částečně převislou korunou. Odrůda je nenáročná a vhodná i do vyšších poloh a do sušších míst, kde náročnější třešně strádají. Odolnost proti mrazu i proti chorobám je střední.
Ve školkách se 'Droganova žlutá' roubuje na ptačí semenáč pro velké stromy do sadů a alejí, nebo na slabě rostoucí podnože Colt a Gisela pro zahrady, kde má strom zůstat malý a sklizeň se má obejít bez žebříku. Podnož rozhoduje o konečné velikosti víc než odrůda sama.
Stanoviště má být slunné, půda propustná, hlubší, s neutrální reakcí; třešně nesnášejí zamokření. Na těžších půdách se vysazuje na mírný val a kořenový krček zůstává nad úrovní terénu.
Řez se provádí po sklizni, v letním období, kdy se rány u peckovin rychleji zavalují a klesá riziko klejotoku a moniliového odumírání větví. Zimní řez se u třešní nedoporučuje. U odrůdy s převislou korunou je vhodné zkracovat převisající větve na vzhůru mířící postranní výhon, aby se koruna nerozpadala.
Plody se hodí na přímý konzum, kompoty, zavařování, koláče i na sušení.
Odrůda pochází z Německa a řadí se ke skupině žlutoplodých třešní, kterých se v evropském sortimentu udrželo jen několik; vedle 'Droganovy' je to především 'Dönissenova žlutá' a 'Gaucherova'. Žluté třešně nikdy neměly na trhu snadné postavení, protože zákazník je vzhledem k barvě považoval za nedozrálé, v zahradách si ale své místo udržely právě kvůli menšímu zájmu ptáků a kvůli medové chuti. Jméno nese odrůda po Droganovi, německém pěstiteli devatenáctého století. V české nabídce se objevuje také pod zkráceným označením 'Droganova', případně jako 'Droganova žlutá chrupka'.