Třešeň chrupka 'Lapins' (Prunus avium 'Lapins') je pozdní kanadská odrůda vyšlechtěná v roce 1983 ve výzkumné stanici Summerland v Britské Kolumbii křížením odrůd 'Van' a 'Stella'. Cílem šlechtění bylo spojit vysokou kvalitu plodů, samosprašnost a dobrou přizpůsobivost, a právě tato kombinace z 'Lapins' udělala jednu z nejrozšířenějších samosprašných třešní vůbec.
Plody jsou velké až velmi velké, o hmotnosti kolem osmi a půl gramu, srdčitého tvaru a tmavé barvy. Dužnina je červená, tuhá, šťavnatá, jemně aromatická, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, takže chuť není přeslazená. Tuhá dužnina znamená, že plody snesou manipulaci i přepravu, v chladu vydrží několik dní a při zavařování se nerozpadají.
Doba zrání je pozdní, šestý až sedmý třešňový týden. Odrůda je samosprašná, k plné násadě jí tedy stačí jediný strom bez dalšího opylovače. To je hlavní důvod, proč se doporučuje do malých zahrad, kde není prostor pro dva stromy. Zároveň je 'Lapins' velmi dobrým opylovačem pro řadu středně pozdních a pozdních cizosprašných odrůd a v sadech se pro tento účel cíleně vysazuje.
Strom roste středně silně, koruna je polovzpřímená až rozložitá a v dospělosti dosahuje zhruba tří a půl až čtyř a půl metru výšky i šířky podle podnože a způsobu řezu. Kvete v dubnu až květnu bílými květy, které dobře odolávají nepříznivému počasí. Ve školkách se odrůda roubuje na slabě rostoucí podnože Colt nebo Gisela, na kterých strom zůstane kompaktní a plodnost nastoupí dřív, případně na ptačí semenáč pro větší stromy.
Stanoviště má být slunné a vzdušné, aby koruna po dešti rychle prosychala. Půda propustná, hlubší, výživná, s neutrální reakcí; třešně nesnášejí zamokření a v podmáčených místech jim odumírají kořeny. Na těžších půdách se vysazuje na mírný val a kořenový krček zůstává nad úrovní terénu.
Řez se provádí po sklizni, v letním období, kdy se rány u peckovin rychleji zavalují a klesá riziko klejotoku a moniliového odumírání větví. Zimní řez se u třešní nedoporučuje. U pozdní odrůdy je namístě počítat s vyšším tlakem vrtule třešňové; základem ochrany bez postřiků je sběr a likvidace napadených plodů a opadu pod stromem.
Plody se hodí na přímý konzum, kompoty, zavařování, koláče, mražení i na šťávy.
Odrůda pochází z výzkumné stanice Summerland v kanadské Britské Kolumbii, tedy z pracoviště, které do světového sortimentu vneslo samosprašnost třešní. Právě odtud pochází 'Stella', první samosprašná sladká třešeň vůbec, a po ní celá řada dalších včetně 'Lapins', 'Sunburstu' nebo 'Sweetheartu'. Do té doby platilo, že třešeň v zahradě potřebuje partnera, a malé zahrady se proto třešním vyhýbaly. Jméno odrůdy nese příjmení Karlise Lapinse, lotyšského šlechtitele působícího v Summerlandu, který na programu samosprašných třešní pracoval; odrůda tak nese jméno člověka, nikoli místa nebo vlastnosti.