Třešeň chrupka 'Kordia' (Prunus avium 'Kordia') je česká odrůda z druhé poloviny 20. století, která se díky kvalitě plodů a přizpůsobivosti středoevropskému podnebí rozšířila do celé Evropy. Strom roste středně bujně až bujně, v mládí má korunu vzpřímenou, později rozkladitou.
Plody jsou velké až velmi velké, obvykle 10 až 12 g, výrazně srdčité s mírnou špičkou. Tenká lesklá slupka je tmavě červená a v plné zralosti černočervená. Dužnina je pevná, chrupavá, tmavě červená a šťavnatá, chuť sladce mírná, bez ostré kyselinky, s vyrovnaným poměrem cukru a kyselin. Malá pecka se od dužniny dobře odděluje. Pevnost je vedle chuti hlavním důvodem, proč se 'Kordia' pěstuje i pro trh: plody dobře snášejí manipulaci a převoz.
Zraje pozdě, v 6. až 7. třešňovém týdnu, obvykle v první polovině července, v teplejších polohách o několik dní dřív. Sama se neopylí a potřebuje vhodného partnera; osvědčili se 'Van', 'Hedelfingerská', 'Sandra' a 'Regina'. Pro řadu pozdních odrůd je naopak sama dobrým opylovačem. Do plodnosti vstupuje později, obvykle ve čtvrtém až pátém roce, potom ale plodí pravidelně.
U pozdní chrupky rozhoduje odolnost proti praskání plodů za deště. 'Kordia' je v tom středně odolná: běžnou přeháňku snese, při dlouhých srážkách těsně před sklizní ale část úrody popraská i u ní. Kvete později, takže jarní mrazíky ohrožují její květy méně, a dřevo je dobře mrazuvzdorné.
Patří na plně slunné a vzdušné místo, kde se po dešti nedrží vlhký vzduch. Nejlépe se jí daří v hlubší písčitohlinité půdě, mírně kyselé až neutrální, dostatečně vlhké, ale bez zamokření. V těžké a podmáčené půdě odumírají kořeny a praská kůra.
Konečná velikost se odvíjí od podnože. Na semenné ptáčnici roste strom 4 až 6 m vysoký, vhodný do sadu nebo aleje; na slabě rostoucích podnožích typu Gisela zůstává koruna kolem 3 m a plody se dají česat ze země.
Nejvíc se jí čerstvá, dále se zavařuje, mrazí a používá do koláčů, kompotů i na destiláty. V zahradě poslouží jako samostatný strom, ve stromořadí i v menším sadu, vždy ale s druhou třešní v dosahu včel. Plody česané se stopkou vydrží déle a nadbytek dusíku při hnojení by jejich pevnost zhoršil. Proti ptákům pomáhá síť, proti praskání zastřešení koruny.
Odrůda pochází z Československa, kde vznikla ve druhé polovině dvacátého století; do státních odrůdových zkoušek vstoupila v sedmdesátých letech. Původně nesla jméno 'Attika'. Ve velkém se začala šířit po roce 1990, kdy ji začali pěstovat v Německu a Nizozemsku. Dnes je v Evropě jednou z nejrozšířenějších pozdních chrupek a patří k nejúspěšnějším českým ovocným odrůdám dvacátého století.