Třešeň chrupka 'Kordia' (Prunus avium 'Kordia') je česká odrůda z druhé poloviny dvacátého století, která se díky kvalitě plodů a přizpůsobivosti středoevropskému klimatu rozšířila do celé Evropy. Strom roste středně bujně až bujně, tvoří vzpřímenou, později rozkladitou korunu a v dospělosti dosahuje čtyř až šesti metrů výšky podle podnože a způsobu vedení.
Plody jsou velké až velmi velké, obvykle deset až dvanáct gramů, výrazně srdčitého tvaru s mírnou špičkou. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená a v plné zralosti až černočervená. Dužnina je pevná, chrupavá, tmavě červená, šťavnatá, sladce mírná bez ostré kyselinky, s vyrovnaným poměrem cukru a kyselin. Pecka je malá a od dužniny se dobře odděluje. Plody dobře snášejí manipulaci a přepravu, což je vedle chuti hlavní důvod jejich pěstování pro trh.
Zrání je pozdní, spadá do šestého až sedmého třešňového týdne, tedy zpravidla do první poloviny července; v teplejších polohách o několik dní dříve. Odrůda je cizosprašná a bez vhodného opylovače neplodí. Osvědčenými opylovači jsou 'Van', 'Hedelfingen', 'Sandra' a 'Regina'; sama 'Kordia' je dobrým opylovačem pro řadu pozdních odrůd. Do plodnosti nastupuje později, obvykle ve čtvrtém až pátém roce, pak ale plodí pravidelně.
Stanoviště vyžaduje plně slunné a vzdušné, chráněné před stojatým vzduchem, ve kterém se drží vlhkost. Půda má být mírně kyselá až neutrální, hlubší, propustná, dostatečně vlhká, ale bez zamokření; nejlépe písčitohlinitá. Zamokřené a těžké půdy vedou k odumírání kořenů a k praskání kůry. Odrůda je středně odolná k praskání plodů za deště, což je u pozdních chrupek podstatná vlastnost, ale v obdobích trvalých srážek těsně před sklizní část úrody praská i tak.
Konečná velikost stromu se řídí podnoží. Na semenné podnoži ptáčnice vyrůstá vysoký strom vhodný do sadů a alejí, na slabě rostoucích podnožích typu Gisela zůstává koruna kolem tří metrů a strom je sklizňově dostupný ze země. Mrazuvzdornost dřeva je dobrá, květy jsou vzhledem k pozdějšímu kvetení méně ohroženy jarními mrazíky.
Plody se jedí především čerstvé, dále se zavařují, mrazí a používají do koláčů, kompotů a na destiláty. V zahradě se 'Kordia' vysazuje jako samostatný strom, do stromořadí i do menších sadů; při výsadbě je nutné počítat s druhou odrůdou, která zajistí opylení.
Odrůda pochází z Československa a je uváděna také pod původním jménem 'Attika'. Vznikla ve druhé polovině dvacátého století, do státních odrůdových zkoušek vstoupila v sedmdesátých letech a rozšířila se především po roce 1990, kdy o ni projevily zájem německé a nizozemské školky. Jméno 'Kordia' je umělé, bez botanického významu; v zahraničí se prosadilo natolik, že se odrůda považuje za jednu z nejúspěšnějších českých ovocnářských položek dvacátého století. Dnes patří v Evropě k nejpěstovanějším pozdním chrupkám.