Třešeň chrupka 'Halka' (Prunus avium 'Halka') je pozdní odrůda vyšlechtěná ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích křížením odrůd 'Rubín' a 'Vanda'. Do sortimentu se prosadila kombinací samosprašnosti, pozdní sklizně a spolehlivé plodnosti.
Plody jsou velké, o hmotnosti osmi až devíti gramů, srdčitého tvaru, tmavě červené barvy. Dužnina je rovněž tmavě červená, pevná, šťavnatá, chuťově sladce navinulá. Pevná dužnina znamená, že plody snesou manipulaci i krátkou přepravu a v kompotu se nerozpadají; odrůda se proto hodí stejně dobře pro přímý konzum jako pro konzervaci.
Odrůda je samosprašná, k plné násadě jí tedy stačí jediný strom bez dalšího opylovače. To je u třešní, které jsou z převážné části cizosprašné, podstatná výhoda pro malé zahrady. Zároveň je 'Halka' výborným opylovačem pro cizosprašné pozdní odrůdy, například pro 'Kordii' nebo 'Reginu', a v sadech se pro tento účel cíleně vysazuje.
Strom roste středně bujně až slaběji, což usnadňuje sklizeň i řez a hodí se do menších zahrad. Plodnost nastupuje raně a je velmi dobrá.
Odrůda je citlivá k moniliové hnilobě a k praskání plodů po dešti. To má praktické důsledky při volbě stanoviště: vhodná je slunná, vzdušná poloha, kde koruna po dešti rychle prosychá, ideálně mírně vyvýšená. V uzavřených, vlhkých polohách je riziko ztrát vyšší. Prosvětlená koruna a důsledné odstraňování mumifikovaných plodů omezují moniliové hniloby i bez postřiků.
Ve školkách se 'Halka' roubuje na slabě rostoucí podnože Colt nebo Gisela, na kterých strom zůstane kompaktní a plodnost nastoupí ještě dřív, případně na ptačí semenáč pro větší stromy do sadů a alejí. Podnož rozhoduje o konečné velikosti stromu více než odrůda sama.
Půda má být propustná, hlubší, výživná, s neutrální reakcí; třešně nesnášejí zamokření a v podmáčených místech jim odumírají kořeny. Na těžších půdách se vysazuje na mírný val a kořenový krček zůstává nad úrovní terénu.
Řez se provádí po sklizni, v letním období, kdy se rány u peckovin rychleji zavalují a klesá riziko klejotoku a moniliového odumírání větví. Zimní řez se u třešní nedoporučuje.
Plody se hodí na přímý konzum, kompoty, zavařování, koláče, mražení i na šťávy.
Pro zahradu je 'Halka' zajímavá především kombinací samosprašnosti a pozdního termínu sklizně. Většina samosprašných třešní patří do rané nebo středně rané skupiny, takže odrůda, která plodí bez opylovače a zároveň prodlužuje sezonu, řeší situaci malé zahrady bez kompromisu. Slabší růst navíc umožňuje vysadit strom i tam, kde by vzrostlá třešeň zastínila zbytek pozemku. Za pozornost stojí ochrana proti ptákům, kterou je u kompaktního stromu možné zajistit sítí přehozenou přes celou korunu.
Odrůda pochází z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích, pracoviště, které se šlechtěním ovocných dřevin zabývá od roku 1951 a stojí za většinou českých registrovaných odrůd třešní. Rodičovská kombinace 'Rubín' a 'Vanda' je čistě domácí; obě odrůdy vzešly rovněž z Holovous a patří k oporám českého sortimentu. Jméno 'Halka' navazuje na zvyklost pojmenovávat holovouské třešně krátkými ženskými jmény, kterou najdeme i u 'Vandy', 'Tamary', 'Kasandry', 'Christiany' nebo 'Elzy'. Cílem tohoto křížení bylo získat pozdní samosprašnou odrůdu, protože samosprašnost byla ve skupině pozdních třešní dlouho vzácná.