Třapatka nachová 'Alba' (Echinacea purpurea 'Alba') je bíle kvetoucí forma severoamerické prérijní trvalky. Od nachových a karmínových třapatek ji odlišuje to, co v okvětí chybí: červené barvivo. Jazykovité květy jsou bílé až krémově bílé a o to ostřeji proti nim vystupuje oranžově hnědý terč. Množí se ze semene, a proto mezi jednotlivými rostlinami bývají drobné rozdíly ve výšce i v odstínu bílé.
Trs je vzpřímený a tuhý, s pevnými, drsně chlupatými lodyhami, které se obejdou bez opory. Listy jsou střídavé, kopinaté až vejčité, hrubě pilovité, tmavě zelené a drsné; největší jsou přízemní, vzhůru po lodyze se zkracují. Úbor měří osm až deset centimetrů a nese jedinou řadu jazykovitých květů, které zprvu stojí vodorovně a později se sklánějí dolů. Klenutý, pichlavý terč je u bílé formy nejnápadnějším znakem: u nachových rostlin s okvětím barevně splývá, tady svítí jako tmavé jádro.
Kvete od července do září, pokud se odkvetlé úbory průběžně odstraňují. Jednotlivý úbor vydrží dva až tři týdny a rostlina otevírá nová poupata postupně, takže bílá v záhonu drží celé léto. Ke konci sezony okvětí přechází do krémova, někdy s lehce zelenavým nádechem. Úbory ponechané na rostlině dozrají v tuhé kuželovité hlavičky, které přes zimu drží tvar a stehlíci z nich vybírají semena. Nadzemní část na podzim zatahuje a obnovovací pupeny přezimují u země.
Patří na plné slunce. Lehký polostín snese, květy se v něm ale otevírají méně a lodyhy se vytahují. Půda má být propustná, středně živná a spíše hlubší, reakce od mírně kyselé po zásaditou nevadí. Silný kořen dovoluje zavedenému trsu přečkat letní sucho; škodí mu naopak těžká ulehlá zemina a voda stojící u kořenů v zimě. Mrazuvzdornost je do -30 °C.
Výška v květu je 60 až 90 cm podle půdy: v chudší a sušší zemině zůstává porost nižší a pevnější, v úrodné a vlhké se vytahuje. Trs je 40 až 50 cm široký, rozrůstá se pozvolna bez výběžků a po třech až čtyřech letech začne stárnout od středu; tehdy se na jaře dělí. Na souvislou plochu se sází pět až sedm rostlin na m2.
Bílá barva mění roli třapatky v záhonu: místo barevného akcentu je světlým spojovacím prvkem mezi sytými tóny a s karmínovou 'Magnus' tvoří klasickou dvojici. Hodí se do prérijních a přírodně laděných výsadeb s ozdobnicemi, prosem prutnatým a bezkolencem, do smíšených záhonů vedle rudbekií, hadince, kakostů a vysokých šalvějí a do bílých zákoutí s kopretinami a řebříčkem. Pevná lodyha a dlouhá trvanlivost ve váze z ní dělají dobrou řezanou květinu, úbory se dají i sušit. Na nektarodárných květech se v létě střídají včely, čmeláci a motýli.
Bíle kvetoucí rostliny se v přírodních populacích třapatky nachové na amerických prériích objevují jen vzácně. V zahradách se udržují a množí ze semene od poloviny dvacátého století a výběr se přitom soustředí hlavně na čistotu bílé barvy jazykovitých květů. Rodové jméno Echinacea je odvozeno z řeckého echinos, ježek, podle pichlavého terče úboru, a ten je právě u bílé formy vidět nejlépe.