Temnoplodec třešňolistý 'Nero' (Aronia prunifolia 'Nero') je opadavý vícekmenný keř z čeledi růžovitých, pěstovaný pro plody. Ovocná odrůda byla vybrána na velikost malvic a výši výnosu: plody má zhruba dvakrát větší než planý temnoplodec a nápadnější jsou i listy. Dorůstá přibližně 1,5 až 2 m a obrůstá odnožemi z báze.
Kulaté malvice jsou tmavě fialové až černé, mírně ojíněné a sedí v chocholičnatých hroznech. Pevná, šťavnatá dužnina obsahuje hodně tříslovin, a proto svírá; syrové plody se jedí jen v malém množství. Po prvních mrazících svíravost ustupuje a chuť se výrazně zlepší, což je pro 'Nero' typické. Plody jsou bohaté na vitamin C, antokyany a další barviva.
Dozrává vyrovnaně, od konce srpna do poloviny září. Sbírat lze postupně od září až do konce října, zralé plody na keři vydrží a nekazí se, takže sklizeň nespěchá. Trhají se celé hrozny a odzrňují se až při zpracování.
Samosprašnost znamená, že úrodu dá i jediný keř. Na jaře nasazuje drobné bílé květy ve svazečcích, na které létají včely. Plodit začíná velmi brzy a sklizeň bývá vysoká a pravidelná.
Na slunci i v polostínu roste spolehlivě. Temnoplodec je nenáročný, plodí i na chudších stanovištích a v nepříznivém podnebí; stačí mu běžná zahradní půda, dobře propustná a mírně vlhká. Mrazuvzdornost je do -30 °C a zimní ochranu u nás nepotřebuje.
Vejčité lesklé listy jsou v létě sytě zelené a na podzim se zbarví do červena. Keř se proto sází i jako okrasná dřevina do skupin a volně rostoucích živých plotů.
Řez nutný není. Po několika letech se u země vyřezávají nejstarší výhony, aby keř obnovoval mladé plodné dřevo. Obvykle se obejde bez chemické ochrany.
Plody se zpracovávají podobně jako jeřabiny nebo rybíz, na kompoty, marmelády, šťávy, sirupy, vína a likéry, čerstvé se přidávají do ovocných salátů. Dobře se suší a neplesniví, takže se hodí i na zásobu sušeného ovoce.
V produkčních sadech se 'Nero' sází do řad se sponem kolem 1,5 m a sklízí se strojově. Pro domácnost postačí jeden až dva keře. Sestřih do tvaru snáší dobře, uplatní se proto i v nízkém volně rostoucím živém plotu nebo jako obruba záhonu.
'Nero' patří k nejrozšířenějším ovocným aróniím v Evropě a vzešel ze šlechtění temnoplodce ve střední a východní Evropě. Jako otužilá ovocná dřevina se temnoplodec dostal do sadařství na počátku dvacátého století díky práci Ivana Vladimiroviče Mičurina. Do západní Evropy a Severní Ameriky se odrůda dostala teprve v posledních desetiletích. Botanicky jde o křížence temnoplodce černoplodého a plstnatého. Dnes se pěstuje v zahradách i ve velkých sadech se strojovou sklizní.