Temnoplodec třešňolistý 'Nero' (Aronia prunifolia 'Nero') je opadavý vícekmenný keř z čeledi růžovitých pěstovaný pro plody. Jde o ovocnou odrůdu vybranou na velikost malvic a výši výnosu; plody jsou zhruba dvakrát větší než u planých forem temnoplodce a také listy jsou nápadnější. Keř dorůstá přibližně metru a půl až dvou metrů výšky a odnožuje z báze.
Plody jsou kulaté malvice, tmavě fialové až černé, mírně ojíněné, uspořádané v chocholičnatých hroznech. Dužnina je pevná, šťavnatá, s vysokým podílem tříslovin a proto svíravá; syrové plody se jedí jen v malém množství. Po prvních mrazících svíravost ustupuje a chuť se výrazně zlepšuje, což je u této odrůdy uváděno jako charakteristický rys. Obsah vitaminu C, antokyanů a dalších barviv je vysoký.
Zrání je vyrovnané, od konce srpna do poloviny září. Plody lze sbírat postupně od září až do konce října; zralé vydrží na keři dlouho a nekazí se, takže sklizeň není nutné stihnout v úzkém termínu. Sbírají se po celých hroznech a odzrňují se až při zpracování.
Odrůda je samosprašná, k úrodě tedy stačí jediná rostlina. Kvete na jaře bílými drobnými květy ve svazečcích, které navštěvují včely. Do plodnosti nastupuje velmi brzy, výnos je vysoký a pravidelný.
Stanoviště snáší slunné i polostinné. Na půdu je temnoplodec nenáročný, roste a plodí i na chudších stanovištích a v nepříznivých klimatických podmínkách. Půda má být běžná zahradní, dobře propustná a mírně vlhká. Mrazuvzdornost se uvádí do minus třiceti stupňů Celsia, takže rostlina v podmínkách České republiky nevyžaduje zimní ochranu.
Listy jsou vejčité, lesklé, sytě zelené, na podzim se vybarvují do červených tónů. Keř se proto vysazuje i jako okrasná dřevina do skupin a volně rostoucích živých plotů.
Řez není nutný. Provádí se prosvětlovací a zmlazovací odstraněním nejstarších výhonů u země, což udrží tvorbu mladého plodonosného dřeva. Rostlina netrpí obvyklými chorobami peckovin a obejde se bez chemické ochrany.
Plody se zpracovávají podobně jako jeřabiny nebo rybíz: na kompoty, marmelády, šťávy, sirupy, vína a likéry, přidávají se čerstvé do ovocných salátů. Dobře se suší a nemají sklon k plesnivění, takže se hodí i na zásoby sušeného ovoce.
V produkčních výsadbách se 'Nero' pěstuje ve sponu kolem půl druhého metru v řadě a plody se sklízejí strojově. Pro domácí spotřebu postačí jeden až dva keře. Rostlina dobře snáší i sestřih do tvaru, takže se používá do nízkých volně rostoucích živých plotů a k obrubě záhonů.
Odrůda 'Nero' patří k nejrozšířenějším ovocným arróniím v Evropě a u jejího původu se prameny rozcházejí: bývá připisována československému, polskému i ruskému šlechtění, přičemž ruská linie odkazuje na práci Ivana Vladimiroviče Mičurina, který na počátku dvacátého století zaváděl temnoplodec do sadařství jako otužilou ovocnou dřevinu. Do západní Evropy a Severní Ameriky se odrůda dostala teprve v posledních desetiletích. Jméno Nero pochází z latinského nebo italského označení pro černou barvu a odkazuje na barvu plodů. Botanicky jde o křížence temnoplodce černoplodého a plstnatého, proto se odrůda vede pod dvěma jmény.