Tavolník japonský 'Little Princess' (Spiraea japonica 'Little Princess') je nízký opadavý keř s růžovým letním kvetením, jedna z nejrozšířenějších okrasných dřevin vůbec. Ve skupině japonských tavolníků patří k nejnižším a nejkompaktnějším odrůdám.
Habitus je hustý, polokulovitý až plochý, výrazně širší než vyšší. Výhony vyrůstají z báze, jsou tenké, nahnědlé a hustě větvené, takže porost je zapojený a nepropouští plevel. Rostlina drží pravidelný obrys sama a nevyžaduje tvarovací řez.
Listy jsou drobné, vejčité až eliptické, dva až tři centimetry dlouhé, s pilovitým okrajem, matně zelené s modravým nádechem. Na podzim se zbarvují do žluté a oranžové. Drobnost listu je hlavní znak odrůdy a dává keři jemnou strukturu, kterou vzrůstnější tavolníky nemají.
Kvetení připadá na červen a červenec. Květenství jsou ploché, vodorovné chocholíky o průměru čtyř až šesti centimetrů, složené z velkého počtu drobných růžových kvítků; pokrývají celý povrch keře, takže rozkvetlá rostlina působí jako růžový polštář. Po sestřižení odkvetlých chocholíků následuje slabší druhá vlna, která sahá do srpna a září.
Květy nesou vydatný nektar a patří k nejnavštěvovanějším okrasným keřům pro motýly, včely a pestřenky. Kvetou navíc v období, kdy většina jarních dřevin odkvetla.
Stanoviště vyžaduje slunné; v polostínu keř kvete slaběji a rozvolňuje se. Rostlina snáší městské prostředí, prašnost, zasolení podél komunikací i sešlap okolní půdy, což ji předurčuje do veřejné zeleně a k parkovištím.
Půda může být téměř jakákoli, včetně chudé, těžké jílovité i mírně vysychavé; podmínkou je, aby v ní v zimě dlouhodobě nestála voda. Nároky na živiny jsou nízké.
Vzrůst je pomalý. Konečná velikost dosahuje zhruba padesáti až šedesáti centimetrů výšky a osmdesáti až sto centimetrů šířky. Ve výsadbě se počítá se sponem šedesáti centimetrů, tedy zhruba třemi rostlinami na metr čtvereční pro rychlé zapojení plochy. Mrazuvzdornost je vysoká a keř přezimuje bez ochrany i v drsných polohách.
Řez je jednoduchý a rozhodující pro kvetení. Tavolník japonský kvete na letorostech téhož roku, takže se seřezává v předjaří, obvykle v březnu; celý keř se zkrátí zhruba na třetinu až polovinu výšky. Rostlina obráží ochotně i ze staršího dřeva a po zmlazení kvete bohatěji než neřezaný keř. Sestřižení odkvetlých chocholíků v červenci spouští druhou vlnu.
Choroby a škůdci rostlinu zatěžují málo. Ojediněle se objevují mšice na mladých letorostech a padlí na přehuštěném porostu; obojí obvykle odezní bez zásahu nebo se vyřeší prosvětlením keře.
Množení se dělá bylinnými řízky v červnu a červenci, které zakoření během několika týdnů; jde o jednu z nejsnáze množitelných okrasných dřevin.
V zahradě se odrůda používá do nízkých obrub podél cest, do plošných a skupinových výsadeb, na svahy, do skalek, do nádob a do veřejné zeleně. Kombinuje se s okrasnými travami, jehličnany a trvalkami; díky nízkému vzrůstu se dá vysadit i před okna, kde vyšší keře clonily by výhled.
Sezonní průběh je vyrovnaný a rozvržený do celého roku: modravé rašení v dubnu, růžové kvetení v červnu a červenci, druhá slabší vlna v pozdním létě a žluté až oranžové zbarvení v říjnu. V zimě zůstává jen hustá kostra tenkých výhonů, která tvoří nízkou strukturu v místech, kde by vyšší keř působil těžce.
Ve výsadbě se osvědčuje hromadné použití. Jednotlivá rostlina v záhonu působí nevýrazně, zatímco souvislý pás nebo plocha několika kusů vytvoří v době kvetení jednolitý růžový povrch a po zbytek roku nízký zapojený zelený kryt, který nepotřebuje žádnou další údržbu než jarní zmlazení.
Tavolník japonský pochází z Japonska, Koreje a Číny, kde roste na světlých svazích a lesních okrajích, a do Evropy byl dovezen v devatenáctém století. Rodové jméno Spiraea je odvozeno od řeckého speira, tedy vinutí či věnec, protože pružné výhony příbuzných druhů se používaly k pletení věnců. Druh se ukázal jako mimořádně proměnlivý a od poloviny dvacátého století z něj vzniklo několik desítek odrůd lišících se barvou listu, výškou a odstínem květu; 'Little Princess' patří k nejstarším z nich a v evropském sortimentu se drží po desetiletí.