Tavolník japonský 'Goldmound' (Spiraea japonica 'Goldmound') je kříženec odrůd 'Alpina' a 'Goldflame'. S druhým rodičem má společný žlutý list, liší se od něj ale dvěma věcmi, podle kterých se pozná. Je nižší a kupovitější. A chybí mu bronzově červené rašení: oregonská univerzita i univerzita v Severní Karolíně popisují mladý list rovnou jako zlatožlutý. 'Goldflame' začíná bronzově červeně, 'Walbuma' sytě červeně a 'Golden Princess' podle dvou pramenů bronzově. Keř, který je na jaře čistě žlutý a ničím jiným, je ze starších žlutolistých odrůd jen tento.
O létě se prameny přou a spor nelze rozhodnout od stolu. Oregonská univerzita a český školkařský pramen píší, že zlatožlutá vydrží jaro a počátek léta, potom list přejde do žlutozelené a v horku ztmavne. Polský školkařský svaz naproti tomu uvádí sytě žlutou po celou sezonu a univerzita v Connecticutu tvrdí, že barva zůstává vždy zřetelná. Opatrný závěr: v horkém létě je namístě počítat se žlutozelenou. 'Golden Princess' má letní žlutou doloženu shodněji.
Naopak dobře doložená je snášenlivost. Univerzita v Connecticutu píše, že odrůda velmi dobře snáší slunce, horko a sucho, a spálení listu neuvádí žádný pramen. U 'Goldflame', 'Golden Princess' ani 'Walbumy' tak výslovné tvrzení od nezávislého pramene není.
Podzimní barva patří k výraznějším ve skupině. Tři prameny ji popisují jako žlutooranžovou až oranžově červenou, kdežto 'Golden Princess' má na podzim jen šedočervený nádech na žlutozeleném listu.
Květ je růžový, asi 5 mm široký, v plochých chocholících. Univerzita v Severní Karolíně jim dává asi 7,5 cm, český pramen je nazývá malými. Kvete se v červnu a červenci a po odstranění odkvetlých květenství může koncem léta přijít druhá vlna. Tady se k okrasnému důvodu přidává praktický. Univerzita v Severní Karolíně totiž přímo u této odrůdy zaznamenala samovýsev a odnože a označila ji za plevelnou. Pozorování pochází z teplého jihovýchodu Spojených států a pro střední Evropu obdobný doklad není, přesto je to jediná žlutolistá odrůda v nabídce, u níž výsev někdo doložil na ní samotné a ne pouze na druhu. Odstřižení květenství před dozráním semen tedy řeší obojí.
U výšky záleží na tom, odkud číslo pochází. Český pramen udává 40 až 60 cm výšky a 50 až 80 cm šířky, polský svaz 60 cm. Americká čísla jsou zhruba o polovinu vyšší: oregonská univerzita 60 až 90 cm při šířce 120 cm, Severní Karolína 60 až 105 cm. Podle evropských údajů je to nejnižší ze žlutolisté skupiny, podle amerických dorůstá výšky 'Goldflame'. Růst označuje univerzita v Severní Karolíně za rychlý. Od 'Golden Princess' se velikostí spolehlivě odlišit nedá; obě se v pramenech překrývají a přímé srovnání chybí.
Mráz do -34 °C je převod ze zóny uváděné českým pramenem, nikoli měřená hodnota; univerzita v Severní Karolíně řadí odrůdu do ještě chladnější zóny. O reverzi na zelené výhony ani o zimním vzhledu prameny mlčí.
Sází se do záhonů, nízkých živých plotů, nádob a jako půdní pokryv. Květ nasazuje na letošním dřevě.
Rodiče, 'Alpina' a 'Goldflame', potvrzují tři nezávislé prameny. Kdo křížení provedl, známo není; do obchodu odrůda přišla kolem roku 1988 a polský školkařský svaz klade její původ pravděpodobně do Kanady. Právní ochranu nemá. Psaní jména není ustálené: jednoslovné 'Goldmound' užívají oregonská a Cornellova univerzita, univerzita v Connecticutu a polský svaz, dvouslovné 'Gold Mound' botanická zahrada v Missouri, univerzita v Severní Karolíně a český školkařský pramen. Platnost jedné z podob doložena není. Starší literatura odrůdu vedla jako Spiraea bumalda 'Gold Mound'.