Tavolník japonský 'Goldmound' (Spiraea japonica 'Goldmound') je kříženec odrůd 'Alpina' a 'Goldflame'. S druhým rodičem sdílí žlutý list, od něj se však pozná na první pohled: je nižší, kupovitější a chybí mu bronzově červené rašení. Mladý list je rovnou zlatožlutý, takže keř je na jaře čistě žlutý bez jiného tónu. Do obchodu přišel kolem roku 1988, pravděpodobně z Kanady.
Zlatožlutá vydrží přes jaro a počátek léta. V letních vedrech list přechází do žlutozelené a ztmavne, na podzim se pak vybarví žlutooranžově až oranžově červeně a záhon oživí podruhé. Plné slunce, horko i sucho snáší velmi dobře, a hodí se proto i na výhřevná místa, kde jiné keře v létě strádají.
Kvete v červnu a červenci růžovými kvítky asi 5 mm velkými, které skládají ploché chocholíky kolem 7,5 cm. Po odstranění odkvetlých květenství může koncem léta přijít druhá vlna. Odstřižení má i praktický důvod: odrůda se může vysévat a rozrůstat odnožemi, a když chocholíky zmizí dřív, než dozrají semena, samovýsev odpadne.
Dorůstá 40 až 60 cm do výšky a 50 až 80 cm do šířky a tvoří nízkou, kompaktní, plochokulovitou kupu. Roste rychle, takže nově vysázená skupina se brzy zapojí. Proti 'Goldflame' je výrazně nižší a do nízkých lemů a k okraji cest se hodí lépe než on.
Podobný kultivar se stejným využitím představuje 'Golden Princess'. I ona je nízká, žlutolistá a kvete růžově.
Zimu přečká bez ochrany, mrazuvzdornost má do -34 °C. Květ nasazuje na letošním dřevě, a tak se keř seřízne v předjaří; při téže práci je dobré vyrýt i odnože, které se rozrostly mimo vymezené místo.
Pěstuje se v záhonech, nízkých živých plotech, nádobách a jako půdní pokryv. Na kamenitých a výhřevných místech, na slunné skalce nebo podél dlážděné cesty patří mezi vhodné volby, protože sucho a sálavé teplo snese lépe než většina keřů. Žlutý list tam dobře doplní šedolisté a modrolisté rostliny suchých stanovišť.