Tavola kalinolistá 'Diabolo' (Physocarpus opulifolius 'Diabolo', registrovaný název 'Monlo') je vzrůstný listnatý keř s trvale tmavě zbarveným listem, který patří k nejrozšířenějším purpurolistým kultivarům tavoly vůbec.
Habitus je vzpřímený, silně rostoucí, s dlouhými výhony, které v první sezoně rostou téměř svisle vzhůru a v dalších letech se rozvětvují do stran a mírně přehoustávají, čímž vzniká hustý, fontánovitý tvar koruny. Kůra na starších větvích se odlupuje v tenkých pruzích, což dodává keři zajímavou strukturu i v bezlistém zimním období. Listy jsou třílaločné, kalinovitého tvaru, po celou sezonu tmavě purpurové až vínově hnědé; na rozdíl od podzimně zbarvených dřevin si tavola tuto barvu drží od jara do podzimu, přičemž nejsytější je na plném slunci a na silně stinném nebo velmi horkém stanovišti může list částečně zezelenat. Květy jsou drobné, krémově bílé až narůžovělé, uspořádané do polokulovitých květenství, a rozkvétají v červnu a červenci; kvetou na loňském dřevě, takže silný jarní zmlazovací řez kvetení téhož roku omezí. Po odkvětu nasazuje nafouklé, červenopurpurové plodní měchýřky, které jsou spolu s tmavým listem dalším výrazným okrasným prvkem pozdního léta.
Sezónně rostlina raší tmavě zbarveným listem už na jaře, v létě kvete a plodí a tmavá barva listu vydrží až do podzimního opadu, takže na rozdíl od většiny listnáčů nemá samostatnou podzimní barevnou proměnu, ale zato je barevná od jara do konce sezony.
Stanoviště snáší od plného slunce po polostín i hlubší stín, přičemž intenzita purpurového zbarvení listu roste s množstvím slunečního záření. Půda může být téměř jakákoli, včetně těžké jílovité, protože rostlina je vůči typu substrátu značně nenáročná; po zakořenění zvládá i sušší období bez výraznějšího poškození.
Vzrůst je středně rychlý až rychlý. Konečná velikost dosahuje zhruba dva až tři metry výšky při podobné šířce, takže jde o středně velký až velký keř, který v zahradě potřebuje odpovídající prostor k rozvinutí přirozeného, fontánovitého tvaru bez nutnosti neustálého zakracování; na příliš stísněném místě se hustě rostoucí výhony brzy začnou vzájemně křížit a prostírat mimo vymezenou plochu.
V zahradě se 'Diabolo' uplatňuje jako výrazný barevný solitér, v netvarovaném živém plotu nebo jako kulisa ve smíšeném záhonu, kde tmavý list kontrastuje se stříbrnou, zlatou nebo světle zelenou listovou barvou sousedních výsadeb. Díky vysoké mrazuvzdornosti a nenáročnosti na půdu se hodí i do drsnějších, exponovaných poloh a do veřejné zeleně, kde odolá i méně příznivým podmínkám městského prostředí a přerušovanému zálivkovému režimu.
Mezi purpurolistými dřevinami patří 'Diabolo' k nejvzrůstnějším a nejrychleji rostoucím, což z něj dělá vhodnou volbu tam, kde je potřeba rychle vytvořit barevnou clonu nebo neprůhlednou stěnu zeleně, na rozdíl od pomaleji rostoucích, nižších purpurolistých kultivarů určených spíš do popředí záhonu. Silné, přímo rostoucí výhony navíc snášejí i pravidelné zakracování, takže rostlinu lze podle potřeby udržovat i výrazně nižší, než je její přirozená konečná velikost, aniž by to ohrozilo hustotu nebo barevnost listu.
Kultivar 'Diabolo', registrovaný pod odrůdovým jménem 'Monlo', objevili v červnu 1986 v Německu šlechtitelé Günter Kordes a Hans Schadendorf mezi sto dvaceti tisíci semenáči tavoly kalinolisté jako ojedinělou rostlinu s trvale tmavě purpurovým listem. Americká školka Monrovia odrůdu následně rozmnožila a v roce 1999 uvedla na trh, v únoru 2000 na ni získala americký odrůdový patent. Druh Physocarpus opulifolius pochází z východní části Severní Ameriky, kde roste podél vodních toků a na vlhčích stanovištích, ale právě tmavolistá mutace 'Diabolo' se stala jedním z nejúspěšnějších a nejrozšířenějších okrasných kultivarů posledních desetiletí.