Tavola kalinolistá 'Dart's Gold' (Physocarpus opulifolius 'Dart's Gold') je opadavý keř z čeledi růžovitých, pěstovaný pro zlatožlutý list a kompaktní, kulovitě klenutý tvar. Vznikla křížením starších odrůd 'Luteus' a 'Nanus': od první má barvu listu, od druhé nízký vzrůst. Do obchodu ji uvedla nizozemská školka Darthuizer v Leersumu. Základní druh pochází z východu Severní Ameriky, kde roste hlavně na březích toků a na kamenitých svazích.
Keř je hustý a mírně klenutý, obloukovitě prohnuté prutovité výhony vyrůstají přímo ze země. Listy jsou tří- až pětilaločné, hrubě zubaté, tři až šest centimetrů dlouhé a tvarem připomínají list kaliny. Na starších větvích se kůra odlupuje v tenkých podélných pruzích a odhaluje světlejší vrstvy; v bezlistém období je to hlavní ozdoba keře.
Koncem května a v červnu se otevírají husté polokulovité chocholíky tři až pět centimetrů široké. Drobné pětičetné kvítky jsou bílé až slabě narůžovělé a dlouhé prašníky jim dávají chundelatý vzhled; nektar vyhledávají včely a mouchy. Po odkvětu následují nafouklé měchýřky po třech až pěti, asi šest milimetrů dlouhé, zprvu červenavé a později hnědé. Vydrží na keři přes zimu a v létě tvoří proti zlatavému listu červený akcent.
Barva listu se mění během celé sezony. Rašení v dubnu je sytě zlatožluté, v červnu a červenci list přechází do limetkové zeleně a na podzim se znovu rozjasní do žluté s bronzovým nádechem. Sytost přímo závisí na slunci: na plném slunci je žlutá čistá, v polostínu zelenožlutá a ve stínu se skoro ztrácí. V horkých suchých dnech mohou na exponovaném místě zasychat okraje listů, další vlna růstu to srovná.
Daří se jí na plném slunci až v lehkém přistínění. Půda může být chudá písčitá i těžší hlinitá, kyselá i vápnitá, jen ne trvale mokrá. Snáší sucho, vítr, městské prostředí i mírné zasolení. Nejčastější potíží je padlí, které se na hustých a nevětraných keřích projeví bělavým povlakem a zkroucenými mladými listy; průklest a volnější spon riziko výrazně snižují.
Dorůstá sto dvaceti až sto padesáti centimetrů výšky i šířky, v živné půdě bez řezu až dvou metrů, a ročně přiroste dvacet až čtyřicet centimetrů. Mrazuvzdornost je do -30 °C, poškození mrazem se v Česku prakticky nevyskytuje. Řez snáší velmi dobře: po odkvětu se u země vyřeže nejstarší třetina prutů a zanedbaný keř se dá zmladit seříznutím nízko nad zemí, po kterém obrazí z báze.
Hodí se jako barevná solitéra ve smíšených výsadbách, do volných i stříhaných stěn, jako světlý protějšek tmavolisté tavoly Diabolo, do pásů podél cest a do veřejné zeleně. Ladí s modře a fialově kvetoucími trvalkami, tmavými jehličnany a travinami. Ve stinnějším koutě zahrady také rozjasní plochu, jen s tlumenější zelenožlutou barvou.