Stříbřenka klubíčkatá (Paronychia kapela subsp. serpyllifolia) je drobná kobercová trvalka z čeledi hvozdíkovitých, doma na vápencových skalách a sutích Pyrenejí. Okrasná není květem, ale tím, co květ obklopuje: stříbřitými, papírovitě průsvitnými listeny, podle kterých dostala české jméno.
Roste do souvislého, těsně přitisklého koberce vysokého 2 až 5 cm, který se za několik let rozšíří asi na půl metru. Výhony se rozkládají po zemi a zakořeňují, takže porost postupně vyplní mezery mezi kameny. Na souvislou plochu se počítá asi 16 rostlin na metr čtvereční, do spár stačí jednotlivé kusy. Lístky jsou velmi drobné, 2 až 5 mm, téměř okrouhlé a lysé, zelené až šedozelené. Vzhledem připomínají plazivou mateřídoušku, odtud i druhové jméno serpyllifolia. Rostlina je stálezelená; v chladu a na plném slunci se lístky barví do oranžova až červenohněda, na jaře opět zezelenají.
Kvete v květnu a červnu. Samotné kvítky jsou nepatrné, bez korunních lístků, obklopují je ale perleťově bílé suché listeny. Seskupené do klubíček o velikosti 7 až 15 mm pokryjí koberec stříbrnými tečkami a drží se na rostlině přes celé léto, zhruba do září. Odkvetlá klubíčka se nestříhají, jejich ozdobnost trvá právě po odkvětu.
Nejlépe roste na plném slunci v chudé, písčité, štěrkovité nebo kamenité půdě, která rychle odvede vodu. Snáší vápno i mírně kyselou reakci. Po zakořenění vydrží dlouhé sucho, zálivku potřebuje jen v první sezoně. Těžká jílovitá půda a zimní mokro jsou jediné, co jí opravdu škodí; mulč z kůry nebo kompostu se nehodí, okolí koberce se nechá holé nebo se zasype štěrkem. Mráz snese do -29 °C. Hnojit není třeba, v bohaté půdě koberec řídne.
Snese občasný krok, proto se hodí do spár šlapáků a mezi dlaždice slunné terasy, ne však na cestu s každodenním provozem. Dále se uplatní na skalce, v suché zídce, ve štěrkovém záhonu, na střešní zahradě, v korýtku s alpínkami a jako náhrada trávníku na malé, výhřevné ploše, kde by tráva usychala.