Smrk ztepilý 'Tompa' (Picea abies 'Tompa') je zakrslý, kompaktní a pravidelný kužel s vystoupavými větvemi, tvarem podobný smrku sivému 'Conica'. Po deseti letech měří 40 cm na výšku a 40 cm na šířku a ročně přidává kolem 2,5 cm. Pro rozvržení výsadby se počítá s kuželem, který je stejně široký jako vysoký.
Nejbližší odrůdou je 'Remontii', starý kuželovitý smrk, kterému se rovněž připisuje podoba se smrkem sivým 'Conica'. Výškou se od sebe téměř neliší, 'Remontii' má za deset let 30 až 50 cm. Liší se šířkou: ta je u 'Remontii' jen 20 až 30 cm, takže 'Tompa' je při stejné výšce kužel širší a přisedlejší. Druhý znak je na výhonech. 'Tompa' je má silné, pevné a vzpřímené, kdežto 'Remontii' tenké větvičky se světlými pupeny. Rostlinu bez jmenovky tak lze od 'Remontii' odlišit podle obrysu a síly výhonů.
Podstatný rozdíl se ukáže až po desítkách let. 'Tompa' dorůstá po mnoha letech asi 150 cm, kdežto 'Remontii' až 300 cm, 'Barryi' až 250 cm a 'Will's Zwerg' 150 až 300 cm. Má-li kužel zůstat pod úrovní očí natrvalo, je 'Tompa' z této čtveřice nejjistější volbou.
Proti dvěma větším kuželům je odstup zřetelný už v mládí. 'Barryi' má stejný poměr stran, ale v deseti letech 50 až 70 cm, roste 5 až 7,5 cm ročně, větve má nepravidelné a s věkem několik vrcholů. 'Will's Zwerg' drží jeden vrchol, povrch má chomáčkovitý a v deseti letech měří 60 až 120 cm. 'Tompa' je z těch tří nejmenší a roste nejpomaleji.
Jehlice jsou živě až světle zelené. 'Barryi' a 'Will's Zwerg' jsou tmavé, 'Remontii' zelená až žlutozelená, takže barva dělí čtveřici na dvě dvojice; uvnitř světlejší dvojice už nepomůže.
Mrazuvzdornost je -34 °C, kužel zimuje bez ochrany.
Hodí se do malých zahrad, na skalky, do záhonů a do sestav s miniaturními jehličnany. V takové sestavě potřebuje kužel kolem sebe volných aspoň 40 cm v průměru, jinak ho sousední rostliny ze stran zastíní a spodní větve prořídnou. Pravidelný obrys drží sám, takže nevyžaduje tvarování a stačí mu jen hlídat, aby ho okolí nepřerůstalo.
Semenáč vybral roku 1975 Miklós Barabits v maďarské Soproni a jméno mu dal Elemér Barabits; původní rostlina stojí v pinetu rodiny Barabitsů. Do obchodu odrůdu roku 1987 uvedla nizozemská firma L. Konijn & Co. z Ederveenu, kde s ní pracoval Leen Konijn.