Smrk Pančičův 'Nana' (Picea omorika 'Nana') je zakrslý výběr smrku Pančičova, který na malém prostoru zachovává hlavní ozdobu druhu, dvoubarevné jehličí. Výchozí druh roste do štíhlého stromu, 'Nana' zůstává řadu let kompaktní a vejde se i tam, kde by běžný smrk brzy překážel.
Tvar se s věkem proměňuje. Mladá rostlina je zhruba kulovitá, hustě a pravidelně větvená, s krátkými tuhými výhony. Později se protahuje do hustého, poměrně úzkého kužele, jehož povrch zůstává mírně nepravidelný, jako by byl poskládaný z mnoha drobných polštářků. Kdo si ji vybírá jako kouli, má vědět, že z ní časem bude kužel.
Jehlice měří 5 až 10 mm, stojí hustě a míří mírně vzhůru. Svrchu jsou tmavě zelené a lesklé, na rubu stříbřité se dvěma bílými proužky průduchů. Na výhonech se natáčejí různými směry, a tak rostlina působí stříbřitě modrozeleně a odstín se mění podle toho, z které strany na ni dopadá světlo.
Roste pomalu, ročně přibude 7,5 až 10 cm. Po deseti letech měří kolem 75 cm na výšku a 60 cm na šířku. U starších rostlin se vrcholové výhony zrychlují na 15 až 20 cm za rok a po dvaceti letech může 'Nana' dosáhnout až 300 cm výšky při šířce 150 cm. Zakrslíkem je tedy hlavně v prvních letech; na skalce mezi drobnými polštáři je dobré s tímto pozdějším růstem počítat předem.
Od většiny smrků se liší tím, že snese polostín a nevadí jí ani exponovaná místa. Nejlépe prospívá v propustné, mírně vlhké půdě s mírně kyselou až neutrální reakcí. Mrazy snáší do -29 °C. Tvar si drží bez zásahů; když se má růst do výšky zpomalit, zaštipuje se na jaře část měkkých přírůstků, protože zkrácená větev bez jehlic už nové výhony nevyžene.
Proti 'Karel', který roste do polokoule a do šířky, má 'Nana' vzpřímenější směr růstu a s věkem ho výrazně převýší. Od 'Aurea' se liší stálou modrozelenou barvou a mnohem menšími rozměry. Uplatní se jako drobná solitéra i na exponovaném místě, na skalce, ve vřesovišti, v obrubě, v nádobě na balkoně či terase a v malých zahradách.
Odrůda vznikla z čarověníku, tedy z nahloučeného, zakrsle rostoucího výhonu na jinak normálně rostoucím stromě. Vybrána byla v Nizozemsku a do obchodu přišla kolem roku 1930. Všechny rostliny pod tímto jménem pocházejí z tohoto jediného nálezu a podržely si stříbřitý rub jehlic, kterým se smrk Pančičův pozná na první pohled.