Slivoň švestka 'Gabrovská' (Prunus domestica 'Gabrovská') je pozdní pravá švestka bulharského původu, která se do středoevropských sadů dostala jako náhrada za domácí švestku zdecimovanou virem šarky. Strom roste středně silně, tvoří vzpřímenou až mírně rozložitou korunu a do plodnosti nastupuje poměrně brzy.
Plody jsou větší než u domácí švestky, elipsoidního tvaru, s tmavě modrofialovou slupkou pokrytou silnou voskovou vrstvou ojínění. Slupka je pevná, což plodům pomáhá při přepravě i při delším ponechání na stromě. Dužnina je nažloutlá, pevná, šťavnatá, navinule sladká a mírně aromatická; od pecky se odděluje dobře. Chuťově Gabrovská nedosahuje výrazného aroma starých krajových švestek, ale v porovnání s ostatními tolerantními odrůdami patří k harmonickým.
Sklizňová zralost připadá na poslední dekádu srpna až první polovinu září, přibližně ve stejné době jako u odrůdy 'Stanley'. Odrůda je uváděna jako částečně samosprašná a plodí i osamoceně; pro vyrovnanější a vyšší úrodu se ale vyplatí mít v dosahu jinou slivoň se shodnou dobou kvetení, nejčastěji právě 'Stanley'. Plodnost je vysoká a pravidelná.
Rozhodujícím parametrem odrůdy je vysoká tolerance k viru šarky švestky. Napadené stromy nevykazují silné příznaky na plodech a zůstávají výnosné i v oblastech, kde jsou citlivé odrůdy dlouhodobě neudržitelné. Tolerance neznamená rezistenci: strom se virem nakazit může a šíří jej dál, ale hospodářská škoda je nízká.
Stanoviště vyhovuje slunné, s hlubší, dostatečně vlhkou půdou; snáší i chladnější polohy. Podnož určuje velikost stromu, myrobalán dává vzrostlý strom pro extenzivní výsadbu, na podnožích typu St. Julien nebo Wavit zůstává koruna kompaktnější a sklizeň probíhá ze země. Prosvětlovací řez po sklizni udržuje korunu vzdušnou a snižuje riziko moniliové hniloby, které je u pozdních švestek v deštivém podzimu vždy přítomné.
Plody se hodí k čerstvému konzumu i ke všem obvyklým způsobům zpracování: povidla, marmelády, kompoty, sušení, koláče a knedlíky. Dobrá odlučitelnost pecky a pevná dužnina dělají z Gabrovské praktickou odrůdu pro zavařování i sušení, kde plody drží tvar. Na destilát je použitelná, byť cukernatostí zaostává za odrůdami pěstovanými cíleně na pálení.
Gabrovská je volba pro oblasti s vysokým tlakem šarky, kde je udržení domácí švestky problematické. Nabídne pozdní sklizeň, velké plody, dobrou odlučitelnost pecky a spolehlivý výnos.
Odrůda pochází z Bulharska, z okolí města Drjanovo v oblasti Gabrovo, a vznikla křížením odrůd 'Kjustendilská' a 'Montfortská'. Jméno nese po Gabrovu, městě v centrálním Bulharsku na severním úpatí Staré planiny, které je zároveň historickým centrem tamního ovocnářství. Do střední Evropy se Gabrovská dostala v době, kdy se v Československu i okolních zemích hledaly náhrady za domácí švestku ničenou šarkou; tolerance k tomuto viru byla hlavním důvodem jejího rozšíření a zůstává jím dodnes. V bulharském sortimentu patří k tradičním pozdním odrůdám určeným pro sušení a zpracování.