Slivoň švestka 'Bystrická' (Prunus domestica 'Bystrická') je pozdní pravá švestka, kterou dodnes najdeme hlavně v sadech a záhumencích na Slovensku a na jihovýchodní Moravě. Strom roste středně silně až silně, koruna je vzpřímená až rozložitá a v plné plodnosti dává vysokou a pravidelnou úrodu.
Plody mají střední velikost, obvykle 30 až 35 g, a protáhle oválný tvar. Slupka je tmavě fialová až modrofialová s jemným ojíněním. Dužnina je zelenožlutá, pevná a sladká, s výrazným aroma, které Bystrickou odlišuje od většiny švestek. Pecka se od dužniny odděluje čistě, což se hodí při sušení i vaření povidel. Obsahem cukru patří odrůda k nejsladším švestkám v sortimentu.
Právě cukr a vůně ji předurčují k pálení. Kvalitní slivovice je hlavní důvod, proč se Bystrická na Slovensku a na Moravě udržela. Plody se dále hodí na povidla, sušení, kvas, koláče a knedlíky. Čerstvé se jíst dají, sladkostí a strukturou dužniny však patří spíš do kuchyně a do kvasu.
Na pálení se plody nechávají na stromě co nejdéle, klidně až do chvíle, kdy změknou a slupka se začne svrašťovat; cukernatost tím ještě stoupne. Do kvasu se dávají bez pecek, nebo alespoň s nerozdrcenými peckami, aby se do destilátu nedostal kyanovodík z jádra. Na sušení se sklízí o něco dříve, dokud dužnina drží tvar. Skladovat se plody nedají, zpracovávají se do několika dnů.
Zraje ve druhé polovině září, v chladnějších polohách až na přelomu září a října. Je samosprašná, takže úrodu zajistí i jediný strom bez opylovače. Plodit začíná po výsadbě poměrně brzy a úrody se v jednotlivých letech výrazně nestřídají.
Odrůda je nenáročná a mrazuvzdorná a daří se jí ve většině pěstitelských oblastí. Ve vyšších polohách už ale pozdní zrání bývá na hranici možností. Stanoviště má být slunné, půda střední až těžší a dostatečně vlhká. Velikost stromu určuje podnož: na myrobalánu vyroste vzrostlý strom vhodný do sadu, na slabší podnoži zůstane koruna nižší a snáz se sklízí. Řezat je lepší po sklizni než v předjaří, rány v tu dobu dobře zasychají.
Riziko pozdního zrání přichází v deštivém podzimu: plody mohou praskat a napadá je moniliová hniloba. Sklízí se proto průběžně a nemocné plody se odstraňují hned. Kdo chce pozdní, sladkou a voňavou švestku bez starostí s opylováním a pálí nebo vaří povidla, udělá s Bystrickou dobře; do chladných poloh je vhodnější dřívější odrůda.
Bystrická patří ke krajovým slivoním karpatského oblouku. Rozšířila se v domácích sadech a záhumencích slovenských a moravských vesnic, kde se pěstovala především pro pálení. Do běžného prodeje stromků se dostala až mnohem později, když se hledaly samosprašné pozdní švestky, které si poradí v běžných podmínkách. Pozor na záměnu: vedle pozdní Bystrické se v prodeji objevuje i dřívější výběr označovaný jako Bystrická raná.