Slivoň renklóda 'Broskvová' (Prunus domestica 'Broskvová') je stará odrůda ze skupiny renklód, lidově ryglí. Renklódy mají kulaté plody s jemnou, sladkou dužninou a od švestek se liší asi tak, jako se dezertní ovoce liší od hospodářského. Velikostí, kulatým tvarem a načervenalou slupkou plody této odrůdy z dálky opravdu připomínají broskve.
Mezi renklódami patří plody k největším. Jsou kulovité, slupku mají červeně mramorovanou a krytou jemným ojíněním. Žlutá dužnina je jemná, sladká, šťavnatá a velmi dobré chuti. Jde o typické dezertní ovoce k přímé spotřebě; v kuchyni se uplatní v kompotech, na koláčích a v knedlících, kde jemná dužnina rychle pustí šťávu.
Sklízí se od srpna. Trhá se až v plné zralosti, když slupka jemně voní a dužnina povolí pod prstem. Předčasně utržená renklóda už nedosládne a jemné aroma nerozvine. Sklizené ovoce vydrží jen několik dní, a tak se češe postupně, podle toho, kolik se ho sní; strom tu slouží jako živá spíž.
Bez cizího pylu tahle odrůda spolehlivě neplodí. Opylovač musí kvést ve stejné době a dobře poslouží 'Zelená renklóda', 'Čačanská najbolja' nebo 'Čačanská lepotica'. Slabá násada na jinak zdravém stromě mívá nejčastěji právě tuto příčinu. Před výsadbou se proto vyplatí ověřit, zda vhodná slivoň v okolí kvete současně.
Dezertnímu ovoci odpovídají i nároky. 'Broskvová' patří do středně teplých a teplých oblastí, kde plody plně vyzrají a rozvinou sladkost. Potřebuje slunné, chráněné místo a výživnou, propustnou, přiměřeně vlhkou půdu. U velkoplodé renklódy rozhoduje vláha o velikosti i šťavnatosti plodů, proto se v horkých a suchých týdnech léta vyplatí zalévat.
Strom roste středně bujně a roubuje se obvykle na myrobalán, přizpůsobivý většině půd. V mládí potřebuje výchovný řez, později stačí prosvětlit korunu po sklizni. Při hnojení prospívá podzimní kompost, vyvážené jarní přihnojení a draslík pro cukernatost, kdežto přebytek dusíku kvalitu plodů zhoršuje. Prosvětlená koruna pomáhá plodům vybarvit se a nabrat cukr.
Odrůda se hodí pěstiteli, který bere renklódy jako dezert: chce velké, sladké a šťavnaté ovoce k jídlu z ruky, má pro strom teplé místo a v zahradě nebo u sousedů najde vhodného opylovače. Odměnou je ovoce, jaké se v obchodě prakticky koupit nedá.
Renklódy se jako skupina sladkých kulatoplodých slivoní rozšířily po Evropě z Francie v 16. století. Od švestek je odlišovala jemnost dužniny a sladkost. 'Broskvová' patří ke starým odrůdám této skupiny. Staré renklódy bývaly chloubou zámeckých i selských zahrad v teplých polohách Čech a Moravy a s návratem zájmu o krajové ovoce se znovu objevují v nabídce i v zahradách, které jim mohou dát dost tepla.