Slivoň renklóda 'Althanova' (Prunus domestica 'Althanova') je česká renklóda, která patří k nejznámějším ve střední Evropě a v sadech se drží přes sto let. Renklódy jsou slivoně s kulatým plodem a sladkou, šťavnatou dužninou; proti švestkám mají vyšší cukernatost a kratší trvanlivost.
Plod je velký, kulatý a váží zhruba 35 až 45 g. Slupka je fialově načervenalá se slabým ojíněním, dužnina oranžově žlutá, pevná a dosti šťavnatá. Chutná sladce, plně a aromaticky, kyselin je v ní málo. Pecka se od dužniny uvolňuje jen částečně, jak to u renklód bývá, takže zpracování dá víc práce než u pravé švestky.
Zrát začíná v polovině srpna a plody se dají používat až do začátku září. Na stromě vydrží obvykle aspoň dva týdny a dozrávají nerovnoměrně, sklízí se proto na několikrát. Po sklizni vydrží jen několik dní.
Nejvíc vynikne čerstvá, kdy se naplno projeví její sladkost. Dál se zpracovává na kompoty, povidla, marmelády, koláče a pálenku. Vysoký obsah cukru z ní dělá dobrou surovinu k pálení, výtěžnost je ale nižší než u pozdních švestek. K sušení se pro hůř oddělitelnou pecku bere méně.
'Althanova' je cizosprašná. V dosahu potřebuje jinou slivoň, která kvete ve stejnou dobu; osvědčují se 'Zelená renklóda', 'Oullinská' a 'Vlaška'. S opylovačem plodí každý rok a spolehlivě.
Roste silně až velmi silně a tvoří široce kulovitou, hustší korunu, která zabere hodně místa. Sílu stromu lze usměrnit podnoží: na myrobalánu vyroste velký strom pro volnou výsadbu, na slaběji rostoucích podnožích typu St. Julien nebo Wavit zůstane koruna menší a plodit začne dřív. Hustá koruna potřebuje pravidelný prosvětlovací řez. Daří se jí na slunném a teplejším místě v hluboké, výživné a přiměřeně vlhké půdě. K šarce tolerantní není, v oblastech se silným výskytem viru je to vážné omezení.
V deštivém srpnu ohrožuje úrodu moniliová hniloba, plody hnijí přímo na větvi. Pomáhá vzdušná koruna a průběžný sběr napadených plodů, které by jinak na stromě přezimovaly a nákazu příští rok obnovily. Druhým škůdcem je obaleč švestkový, jehož housenky vyžírají plody zevnitř a způsobují jejich předčasný opad; nálet ukážou feromonové lapáky. Při velmi silné násadě se vyplatí plůdky protrhat, jinak zůstanou drobnější a hůř vybarvené.
Althanova renklóda je českého původu. Vznikla kolem poloviny devatenáctého století jako semenáč Zelené renklódy v zahradě hraběte Althanna ve Svojšicích na Kolínsku. Z Čech se postupně rozšířila do Německa, Rakouska i dalších zemí a dnes patří k nejrozšířenějším renklódám střední Evropy. Mateřská Zelená renklóda se k ní dodnes hodí jako opylovač, kvete totiž ve stejné době.