Slivoň renklóda 'Althanova' (Prunus domestica 'Althanova') patří k nejznámějším renklódám pěstovaným ve střední Evropě. Renklódy tvoří skupinu slivoní s kulatým plodem a sladkou, šťavnatou dužninou; od švestek se liší tvarem, vyšší cukernatostí a kratší skladovatelností. Strom roste silně až velmi silně, vytváří široce kulovitou, spíše hustší korunu a v plné velikosti zabere v zahradě podstatný prostor.
Plody jsou velké, o hmotnosti zhruba třiceti pěti až pětačtyřiceti gramů, kulatého tvaru. Slupka má fialově načervenalou barvu se slabým ojíněním, pod ní je oranžově žlutá, pevná a dosti šťavnatá dužnina. Chuť je sladká, plná a aromatická, s nízkým podílem kyselin. Pecka se od dužniny odděluje jen částečně, což je u renklód obvyklé a při zpracování to znamená více práce než u pravých švestek.
Sklizňová zralost nastupuje od poloviny srpna a plody zůstávají použitelné až do začátku září; na stromě vydrží zpravidla nejméně dva týdny, takže sklizeň může probíhat na několikrát. Odrůda je cizosprašná a v okolí potřebuje jinou slivoň se shodnou dobou květu. Osvědčenými opylovači jsou 'Zelená renklóda', 'Oullinská' a 'Vlaška'. Plodnost je každoroční a spolehlivá.
Stanoviště vyhovuje slunné a teplejší, s hlubokou, výživnou a přiměřeně vlhkou půdou. Silný růst je vhodné mírnit volbou podnože: na myrobalánu vzniká velký strom pro extenzivní výsadbu, na slaběji rostoucích podnožích typu St. Julien nebo Wavit zůstává koruna menší a nástup plodnosti je rychlejší. Koruna má sklon k zahušťování, prosvětlovací řez proto patří k pravidelné údržbě. Odrůda není tolerantní k šarce, což je při výsadbě v oblastech s vysokým tlakem viru zásadní omezení.
Plody se hodí především k čerstvému konzumu, kde vynikne jejich sladkost. Dále se zpracovávají na kompoty, povidla, marmelády, koláče a ovocné destiláty. Vysoký obsah cukru dělá z renklód dobrou surovinu pro pálení, byť s nižší výtěžností než u pozdních švestek. Pro sušení se pro obtížnější odlučitelnost pecky používají méně často.
Ochrana úrody se u renklód soustředí na dvě věci. První je moniliová hniloba plodů, které v deštivém srpnu hnijí přímo na větvi; pomáhá vzdušná koruna a průběžné odstraňování napadených plodů, jež by jinak přezimovaly jako zdroj nákazy. Druhou je obaleč švestkový, jehož housenky vyžírají plody zevnitř a způsobují předčasný opad. Feromonové lapáky umožňují sledovat nálet a načasovat případný zásah. Při velmi silné násadě se vyplatí plůdky protrhat, jinak zůstávají menší a hůř vybarvené.
Althanova renklóda je odrůda pro toho, kdo hledá sladkou stolní slivoň s velkým plodem a je ochoten dát stromu prostor a zajistit opylovač. Spolehlivá plodnost a chuť plodů drží odrůdu v sortimentu už více než sto let.
Althanova renklóda je odrůda českého původu. Uvádí se, že vznikla kolem poloviny devatenáctého století jako semenáč Zelené renklódy v zahradě hraběte Althanna ve Svojšicích na Kolínsku, a jméno tedy nese po rodu, na jehož panství byla vypěstována. Renklódy jako skupina odkazují k francouzské Reine-Claude, tedy královně Klaudii, manželce Františka I.; české slovo renklóda je zkomoleninou tohoto názvu a v pomologii se ustálilo jako označení kulatoplodých sladkých slivoní. Odrůda se z Čech rozšířila do Německa, Rakouska i dalších zemí a patří k nejrozšířenějším renklódám ve střední Evropě.