Šeřík obecný 'Sensation' (Syringa vulgaris 'Sensation') je opadavý keř z čeledi olivovníkovitých, pěstovaný pro dvoubarevný květ s bílým lemem. Jde o jednu z mála odrůd šeříku s takzvanou pikotovou kresbou: sytě purpurově fialová korunka je po celém okraji cípů ohraničená úzkým bílým proužkem. Odrůda vznikla jako pupenová mutace, sport, a tuto skutečnost je u ní znát dodnes. Základní druh pochází z hornatého Balkánu, kde roste na vápnitých skalnatých svazích.
Habitus je vzpřímený, s věkem se keř rozšiřuje a od báze obráží kořenovými výmladky. Kmínky jsou tenké, s šedou, na starším dřevě podélně odlupčivou kůrou. Listy jsou srdčité, celokrajné, tuhé, mírně lesklé a tmavě zelené, dlouhé až deset centimetrů. Raší brzy zjara, drží zelenou barvu po celé léto a opadávají bez podzimního zbarvení.
Květenství je vzpřímená, poměrně vysoká a řídčeji stavěná lata. Jednotlivé kvítky jsou jednoduché, čtyřcípé, kolem dvou centimetrů široké, a právě jednoduchý květ nechává bílý lem vyniknout — u plnokvětých odrůd by kresba zanikla. Barva jádra kvítku je purpurově fialová až vínově červená, lem bílý a rovnoměrně široký. Vůně je znatelná, avšak slabší než u klasických plnokvětých šeříků. Kvete v květnu, tedy o něco později než většina raných odrůd, a kvetení trvá zhruba tři týdny.
Sezonní průběh je typicky šeříkový: veškerý efekt se soustředí do jara, kdy se květní pupeny založené v předchozím létě otevřou během několika dnů. Po odkvětu se ihned zakládá násada na příští rok, proto se řez odbývá bezprostředně po opadu květů. Barevná kresba nebývá zcela stabilní — mutace, ze které odrůda vznikla, se občas vrací zpět a na jednotlivých větvích se objeví jednobarevné fialové nebo naopak bělavé laty. Takové výhony se vyřezávají u báze, jinak se v koruně postupně rozšíří.
Stanoviště patří plné slunce, kde je kresba nejvýraznější a keř kvete nejhojněji; v polostínu laty řídnou. Půda má být hluboká, živná, propustná a neutrální až zásaditá, vápnité půdy šeříku svědčí. Trvale mokrá a kyselá půda mu nevyhovuje. Snáší městské ovzduší, vítr i přechodné sucho. Mrazuvzdornost je vysoká a v celém Česku bez potíží dostačuje. Z chorob se objevují bakteriální spála a padlí, obojí se šíří v hustém, nevětraném keři, takže pravidelné prosvětlení má i zdravotní význam.
Konečná velikost dosahuje dvou a půl až čtyř metrů výšky a dvou až tří metrů šířky, roční přírůstek se pohybuje kolem dvaceti až třiceti centimetrů. Keř snáší i tvrdý zmlazovací řez a obráží ze starého dřeva; po zmlazení první rok obvykle nekvete. U roubovaných rostlin se výmladky z podnože průběžně odstraňují, protože rostou silněji než ušlechtilá část.
V zahradě se uplatní jako solitéra na trávníku a jako součást volné skupiny, ve které se kombinuje s jednobarevnými odrůdami — bílé 'Madame Lemoine' nebo tmavé 'Charles Joly' zdůrazní, jak je kresba neobvyklá. Vysazuje se blízko cest a posezení, protože bílý lem je patrný teprve zblízka a z větší vzdálenosti splývá. Nižší předsadba zakryje spodní část keře, která časem holne. Květenství vydrží v řezu několik dní a ve váze dvoubarevný efekt vynikne obzvlášť dobře, zejména proti jednobarevnému pozadí. V užitkové části zahrady se šeřík využívá jako větrolam a jako živý plot volného tvaru, protože hustě obrůstá od země a snáší opakovaný sestřih; v takovém použití se ovšem sníží počet květenství, protože každý pozdější zásah odstraňuje již založené pupeny. Rostlina je dlouhověká a při pravidelném zmlazování vydrží na stanovišti desítky let.
Odrůda vznikla jako spontánní pupenová mutace v nizozemské školce rodiny Maarse a do prodeje se dostala roku 1938. Bílý lem vzniká tím, že se v okrajové části korunních cípů netvoří barevný pigment. Takový typ změny nebývá zcela stabilní, a proto se u odrůdy dodnes občas objevují větve s jednobarevnými latami, které se vracejí k původnímu vzhledu. Dobová zahradnická literatura ji popisovala jako šeřík zcela odlišný od všeho ostatního; klasik oboru W. J. Bean o ní psal jako o rostlině nepodobné žádnému jinému šeříku.