Šeřík obecný 'Katherine Havemeyer' (Syringa vulgaris 'Katherine Havemeyer') je opadavý keř z čeledi olivovníkovitých a jeden z francouzských šeříků, plnokvětých odrůd z dílny rodiny Lemoinových v Nancy. Ceněný je pro velké plné květy, které během rozkvétání mění barvu, a pro mimořádně silnou vůni. Základní druh roste v horách Balkánu na vápnitých svazích, a odtud pochází i jeho vztah k vápníku v půdě.
Lata je hustá, široce jehlancovitá, vzpřímená nebo mírně převislá. Kvítky jsou plné, asi 2 cm široké, s několika vrstvami korunních cípů, takže lata působí sametově. Z tmavě fialových až levandulově purpurových poupat se otevírají měkce levandulové květy, které ke konci přecházejí do lilákově růžové. Protože lata rozkvétá odspodu, jsou všechny fáze vidět současně. Vůně je cítit na několik metrů.
Kvetení začíná koncem dubna, vrcholí v první polovině května a trvá tři až čtyři týdny; chladné zatažené jaro ho prodlouží, horko zkrátí. Hned po odkvětu keř zakládá pupeny na příští rok, a proto se všechny zásahy do koruny dělají v té době. Po zbytek roku je zelenou kulisou.
Keř roste vzpřímeně, s věkem se rozkládá a z kořenů vyhání výmladky, takže starší rostlina tvoří hustý mnohokmenný trs. Šedá kůra se na starých kmenech odlupuje v úzkých pásech. Srdčité celokrajné listy jsou tuhé, mírně lesklé, tmavě zelené a až deset centimetrů dlouhé; raší brzy a opadávají zelené. Dospělý keř dorůstá dvou a půl až tří a půl metru na výšku a 2 až 3 m na šířku. Ročně přiroste o 20 až 30 cm, mladé rostliny rychleji.
Patří na plné slunce do hluboké, živné a propustné půdy, nejlépe vápnité nebo neutrální; kyselou a trvale mokrou zem nesnáší. Městské prostředí, vítr i sucho vydrží, v dlouhém suchu ale zakládá méně květů na další rok. Je mrazuvzdorný a tuhé zimy v celém Česku zvládá bez ochrany. V hustém nevětraném porostu se může objevit bakteriální spála a padlí; spolehlivou prevencí je prosvětlená koruna. Tvrdý zmlazovací řez snáší a obráží ze starého dřeva. U roubovaných keřů je nutné odstraňovat výmladky z podnože, jinak odrůdu potlačí.
Uplatní se jako solitéra v trávníku, v okrasném plotu, ve volné skupině s jinobarevnými šeříky a u oken či posezení, kde se ocení vůně. Měkký levandulově růžový tón vynikne vedle tmavě purpurových a bílých odrůd. Holou spodní část keře zakryjí pivoňky nebo kosatce, které kvetou ve stejné době, a za odkvetlý šeřík se hodí letní kvetoucí dřeviny. Laty jsou klasickým materiálem jarních kytic; naříznuté konce stonků lépe sají vodu.
Rodina Lemoinových z Nancy uvedla mezi rokem 1876 a polovinou 20. století přes dvě stě odrůd šeříku a prakticky vytvořila celou skupinu francouzských šeříků. 'Katherine Havemeyer' vznikla roku 1922, v době, kdy školku vedl Émile Lemoine po svém otci Victorovi. Odrůda se v zahradách drží už přes sto let a patří ke klasickému sortimentu plnokvětých šeříků.