Šeřík obecný 'Beauty of Moscow' (Syringa vulgaris 'Beauty of Moscow', původním jménem 'Krasavica Moskvy') je vzrůstný opadavý keř z čeledi olivovníkovitých, vyšlechtěný v Moskvě samoukem Leonidem Alexejevičem Kolesnikovem. Mezinárodně se prodává pod anglickou podobou jména, v Rusku i v části střední Evropy pod původním. Odrůda je plnokvětá a její přednost je barevná: úzká sytě lilákově růžová poupata se otevírají do plných květů velmi světle růžových až téměř bílých s perleťovým nádechem. Protože lata rozkvétá postupně, nese současně tmavá poupata i bledé rozvinuté květy a působí dvoubarevně.
Keř roste vzpřímeně a s věkem se rozkládá do široka; starší rostliny odnožují od báze a vytvářejí vícekmenný, hustý trs. Letorosty jsou silné, kůra šedohnědá. Listy jsou vstřícné, srdčité, celokrajné a světle zelené, vyrážejí brzy na jaře a zůstávají čisté i v druhé polovině léta — odrůda je odolná vůči padlí, které jinak listy šeříků v srpnu často pokrývá. Podzimní zbarvení je nevýrazné, listy opadávají zeleně nebo lehce žlutě. Květenství jsou hustá vzpřímená lata na koncích loňských výhonů, jednotlivé kvítky mají dvojitou korunu a silnou, sladkou, typicky šeříkovou vůni.
Kvetení nastupuje pozdě na jaře, zhruba od konce dubna do poloviny května, a trvá dva až tři týdny podle počasí. Plodem jsou suché tobolky, které se zpravidla odstraňují spolu s odkvetlými latami — u mladých rostlin to podpoří násadu poupat na příští rok. Poupata se zakládají krátce po odkvětu, a proto se řez, je-li vůbec potřeba, provádí bezprostředně po odkvětu; pozdější zásah připraví keř o květ. Šeřík snáší i hluboké zmlazení do starého dřeva, po němž se ovšem květ vrací až za dva až tři roky.
Stanoviště vyžaduje plné slunce; v polostínu keř roste, ale kvete řídce a lata je menší. Půda má být hluboká, živná, humózní a dobře propustná, s reakcí neutrální až mírně zásaditou. Kyselé půdy šeříku nesvědčí a vápnění je u nich osvědčenou praxí. Sucho snáší po zakořenění dobře, zamokření naopak špatně. Mrazuvzdornost je mimořádná — odrůda se řadí do zóny 3, tedy snese mrazy hluboko pod minus třicet stupňů, což z ní dělá spolehlivou dřevinu i pro drsné polohy a větrné pozice.
Vzrůst je středně rychlý. Konečná výška se pohybuje mezi dvěma a půl a třemi a půl metry, šířka mezi dvěma a třemi metry; této velikosti keř dosáhne zhruba za deset let. Kořeny jsou mělké a rozbíhavé, u starších rostlin se objevují kořenové výmladky, kterými se trs rozšiřuje do stran.
V zahradě je 'Beauty of Moscow' klasická solitéra na trávníku nebo u vstupu, kde vynikne tvar keře i vůně v době květu. Uplatní se rovněž ve volně rostlých květoucích živých plotech, na hranicích pozemků, ve smíšených výsadbách keřů a jako clona před méně vzhlednou stavbou. Vzhledem k velikosti potřebuje odstup od domu i od sousedních dřevin nejméně dva metry. Květy jsou vyhledávány motýly a včelami, srnčí zvěř šeřík obvykle přehlíží. Laty vydrží ve váze několik dní a patří k tradiční jarní výzdobě; řezem květu se navíc zastane část práce, kterou by jinak obstaralo odstraňování odkvětu. Mělký kořenový systém je důvodem, proč se pod šeříkem nedaří náročným trvalkám; osvědčují se spíš suchomilné půdopokryvné druhy nebo jarní cibuloviny, které stihnou odkvést dřív, než se keř olistí.
Leonid Alexejevič Kolesnikov (1893–1968) byl moskevský samouk, který se šeříkům věnoval celý život vedle svého občanského zaměstnání a vyšlechtil jich kolem tří set odrůd; do dneška se jich dochovalo asi padesát. Za tuto práci obdržel v roce 1952 Stalinovu cenu a v roce 1973, už posmrtně, jej Mezinárodní společnost pro šeříky ocenila takzvanou Zlatou větví šeříku. Odrůda 'Krasavica Moskvy', tedy Kráska moskevská, je z jeho odkazu celosvětově nejznámější; jako rok jejího vzniku se uvádí 1947, do kultury se dostávala od poloviny čtyřicátých let. Anglická podoba jména Beauty of Moscow se vžila natolik, že se pod ní odrůda prodává i v zemích, kde se jinak ruská jména přepisují.