Šater plazivý 'White' (Gypsophila repens 'White') je nízká poléhavá trvalka z čeledi hvozdíkovitých. Planý druh roste v horách střední a jižní Evropy — v Alpách, Pyrenejích a Karpatech — na vápencových sutích, skalních římsách a štěrkových náplavech. Odrůda 'White' je čistě bílý výběr; vedle ní se běžně nabízí růžově kvetoucí 'Rosea'.
Rostlina tvoří plochý, hustě rozvětvený polštář z tenkých poléhavých lodyh, které se v uzlinách někdy zakořeňují. Kořen je dlouhý a kůlovitý, sahá hluboko mezi kameny a rostlině dodává odolnost proti suchu; přesazování starších kusů se právě proto daří jen obtížně.
Listy jsou úzce čárkovité až kopinaté, sivě zelené s modravým nádechem, dva až tři centimetry dlouhé a vstřícně postavené. Olistění zůstává ozdobné po celou vegetační sezonu a barevně dobře snáší sousedství sytých barev.
Květy jsou pěticípé, bílé, čtyři až šest milimetrů široké, uspořádané v řídkých vidlanech na tenkých stoncích. Jednotlivě jsou nenápadné, otevírají se ale ve stovkách naráz a nad polštářem tvoří souvislý bílý závoj. Nektar je přístupný drobnému hmyzu, na kvetoucí polštář usedají včely, samotářské včely i motýli.
Kvetení začíná v červnu a po odstranění odkvetlých stonků pokračuje s přestávkami do září. Po odkvětu se tvoří drobné tobolky. Přes zimu polštář částečně odumírá a na jaře obráží z báze; na vlhkém a těžkém stanovišti rostlina rychle vypadává, na propustné a chudé půdě naopak vydrží mnoho let.
Stanoviště žádá plné slunce. Půda musí být především propustná — písčitá, štěrkovitá nebo kamenitá, spíš chudá, s neutrální až zásaditou reakcí. Rodové jméno Gypsophila, doslova milující sádrovec, na vazbu na vápnité podklady přímo odkazuje a příměs vápencového štěrku rostlině svědčí. Zamokření, zejména zimní, je hlavní příčinou ztrát; těžká jílovitá půda bez drenáže je nevhodná.
Mrazuvzdornost je vysoká a odpovídá horskému původu druhu. Riziko nepředstavuje mráz, ale kombinace vlhka a chladu na konci zimy, kdy se v hustém polštáři drží voda. Sucho snáší rostlina po zakořenění velmi dobře a v létě se obejde bez zálivky; hluboký kůlový kořen si vodu najde i v mělkém substrátu skalky.
Vzrůst zůstává trvale přízemní. Polštář je vysoký deset až patnáct centimetrů, v době květu do dvaceti centimetrů, a rozrůstá se do šířky třiceti až padesáti centimetrů. Tempo je střední, konečné velikosti rostlina dosáhne za dva až tři roky. Přerůstající sousedy nesnáší a v konkurenci bujných trvalek zaniká.
Použití je dané tvarem: skalky, suché zídky, koruny opěrných zdí a nádoby, přes jejichž okraj polštář přepadá, dále štěrkové záhony, spáry mezi šlapáky a přední okraje slunných záhonů. Ve vyvýšených korytech a truhlících se uplatní jako lehký bílý doplněk k sukulentním rozchodníkům a netřeskům.
Rod šater je v zahradnictví známý především díky šateru latnatému, tedy vysoké bíle kvetoucí rostlině, která se používá jako vzdušná výplň do kytic. Plazivý druh má stejnou stavbu květenství, jen zmenšenou a přitisknutou k zemi; z jednoho polštáře se dá odebrat i několik drobných kvetoucích stonků do miniaturní vazby.
Barevně vychází dobře vedle modrých zvonků, kostřav, mateřídoušek, hvozdíků a šedolistých pelyňků; bílá pěna květů vyrovnává sytější barvy sousedů. Sestřižení odkvetlých stonků těsně po první vlně udrží polštář hustý a obvykle vyvolá druhé, slabší kvetení koncem léta.
Rodové jméno Gypsophila je složeno z řeckého gypsos, sádrovec, a filos, milující, a odkazuje na vazbu řady druhů rodu na vápnité a sádrovcové podklady. Druhové jméno repens znamená plazivý a popisuje poléhavý růst. Šater plazivý roste přirozeně v horách střední a jižní Evropy, na vápencových sutích a štěrkových náplavech, tedy na stanovištích, kde je půdy málo a vody ještě méně. Do zahrad se dostal jako klasická skalnička a udržel se v sortimentu jako jeden ze základních bílých polštářů. Odrůdové jméno 'White' je prostým popisem barvy květu.