Šanta kočičí (Nepeta faassenii) je zahradní kříženec, který vznikl v kultuře, ne v přírodě. Jeho rodiči jsou šanta hroznovitá a jihozápadoevropský druh Nepeta nepetella. Oba rodiče předčí vzrůstem, hustotou i délkou kvetení. V praxi je nejdůležitější, že semena jsou převážně neklíčivá: rostlina se nevysévá, nezaplevelí okolí a výsadba drží léta stejný obrys.
Trs je volně keřovitý až poléhavý. Tuhé čtyřhranné lodyhy se větví od báze a ke konci sezony se mírně rozkládají do stran. Vstřícné listy jsou vejčité až srdčité, vroubkované a šedozelené, po rozemnutí silně voní. Šedý tón olistění vydrží celou sezonu a zdobí i mimo dobu květu. Řídké přerušované lichoklasy tvoří přesleny drobných pyskatých kvítků dlouhých kolem centimetru, světle modrofialových, s drobnými tmavšími tečkami na spodním pysku. Po opadu kvítků zůstávají nafialovělé kalichy, takže lodyha si barvu ještě chvíli podrží.
Kvetení začíná podle polohy v květnu nebo červnu a první vlna trvá do července. Když se po ní celá rostlina zkrátí o třetinu až polovinu, obrazí z báze a druhá vlna vydrží do srpna až září. Na podzim nadzemní část zatahuje a rostlina přezimuje jako dřevnatějící báze s pupeny těsně nad zemí. Kvítky jsou bohaté na nektar a v době květu na nich pracují včely, čmeláci i motýli.
Dorůstá 30 až 60 cm do výšky i do šířky. V chudší propustné půdě zůstává trs nižší a pevnější, v úrodné se vytahuje a rozvaluje. Podzemní výběžky netvoří a rozrůstá se pozvolna; od středu ale stárne, a tak se po třech až čtyřech letech dělí. Při rozestupu kolem 35 cm vychází osm až deset rostlin na metr čtvereční.
Nejlépe roste na plném slunci; v lehkém polostínu kvete řidčeji a lodyhy se vytahují. Vyhovuje jí propustná, spíše suchá až čerstvá a jen mírně živná písčitohlinitá půda, vápenec, jíl i písek a reakce od mírně kyselé po zásaditou. Zavedený trs dobře přečká letní sucho. Mrazuvzdornost je do -20 °C; víc než mráz jí škodí zimní zamokření a ulehlá těžká zemina. V čerstvě hnojené půdě trs bují, poléhá a šedý tón listu slábne.
Klasicky doprovází růže: měkký šedomodrý lem zakryje holou spodní část keřů a kvete současně s nimi. Hodí se i k lemování cest a záhonů, do štěrkových a suchých partií, na větší skalku, do bylinkové zahrady a do velkých nádob. Snáší se s levandulí, kakosty, rozchodníky, řebříčkem a travinami, svislé klasy šalvějí a ostrožek k ní tvoří výškový kontrast. Vonné listy odrazují srnčí zvěř, kočky naopak lákají a čerstvě vysazené rostliny si někdy proválejí.
Kříženec vznikl v zahradnictví Faassen v nizozemském Tegelenu. Rodiči jsou šanta hroznovitá, pocházející z Kavkazu a Malé Asie, a Nepeta nepetella z jihozápadní Evropy. Neplodnost semen je důsledkem křížení a v zahradě je výhodou: na rozdíl od šant pěstovaných ze semene se rostlina sama nerozsévá a nezakládá semenáčky v okolních záhonech ani ve spárách dlažby.