Šalvěj hajní 'Schwellenburg' (Salvia nemorosa 'Schwellenburg') je vysoká trvalka, jejímž poznávacím znakem je stavba květenství. Klas u ní nekončí jedinou svíčkou: na vrcholu lodyhy se rozvětví do několika štíhlých, hustě obsazených klasů, které dohromady připomínají svícen.
Kvítky jsou drobné a trubkovité, růžovofialové, přesněji purpurové s růžovým nádechem. V klasech sedí tak těsně, že mezi nimi skoro není vidět osu, a protože klasů je na každé lodyze víc, působí rostlina v plném květu objemně. Listy jsou šedozelené, vejčité až podlouhlé a vrásčité; šedý tón listu růžovofialovou barvu zjemňuje.
Rozvětvené květenství má ale svou cenu. Lodyhy nejsou dost pevné, aby jeho váhu unesly, a v plném květu nebo po dešti poléhají a klasy se špiní o zem. Na živné, často hnojené půdě roste trs bujněji a poléhá ještě víc. Proto se podpírá už na jaře kruhovou oporou, případně se lodyhy volně vyvazují; pomůže i hustá výsadba, kde se opře o sousední trvalky.
V květu měří 50 až 70 cm a do šířky 40 až 50 cm. Proti 'Rose Queen' je vyšší a volnější. S podobně vysokou 'Amethyst' ji spojuje barevný tón, odlišuje ji stabilita: 'Amethyst' drží tvar sama, 'Schwellenburg' potřebuje pomoc.
Kvete od června do září. Když se odkvetlé klasy průběžně odstraňují, kvetení se prodlužuje a trs vypadá upraveněji. Rozvětvené klasy jsou vhodné do vázy a dají se i usušit, takže část úrody květů je možné sklidit a o poléhání se starat méně.
Vyžaduje plné slunce. S druhem půdy si poradí: snese písčitou, hlinitou i jílovitou, kyselou zeminu také. Podmínkou je, aby půda byla propustná a voda v ní přes zimu nestála. V našich zimách je mrazuvzdorná, nadzemní část na zimu zatahuje.
Místo má ve středním plánu záhonu za nižšími trvalkami, které zakryjí spodní část lodyh, a na záhonu pro řez. Šedozelený list a růžovofialový klas ladí s travinami i se stříbrolistými trvalkami. Kvítky navštěvují včely a motýli.