Šalvěj hajní 'Blaukönigin' (Salvia nemorosa 'Blaukönigin') je modrofialově kvetoucí semenná odrůda šalvěje hajní, v anglicky mluvících zemích vedená pod jménem 'Blue Queen'. Patří do řady Queen německé semenářské firmy Benary a tvoří v ní dvojici s růžovou 'Rosakönigin', tedy 'Rose Queen'; Baumschule Horstmann uvádí u odrůdy rok 1989. V katalozích se objevuje také jako Salvia x superba nebo Salvia x sylvestris 'Blaukönigin', protože semenné kmeny této skupiny šalvějí se dlouho vedly pod hybridními jmény. Od tmavostonkých odrůd typu 'Caradonna' se liší tím, že lodyha zůstává zelená a modrofialová barva je soustředěná do klasu a kalichů.
Trs je vzpřímený, hustý a keřovitě rozvětvený, s přízemní růžicí listů, z níž vyrůstají tuhé čtyřhranné lodyhy. Listy jsou vstřícné, kopinaté, na okraji jemně zubaté, drsné, vrásčité a tmavě zelené; při rozemnutí silně voní, což spolehlivě odrazuje srnčí zvěř. Květenství tvoří úzké vzpřímené klasy sestavené z přeslenů drobných pyskatých kvítků, které se otevírají odspodu vzhůru. Barva kvítků je sytě modrofialová, kalichy a listeny bývají o odstín tmavší, takže klas působí vrstveně a barvu si podrží i po opadu jednotlivých kvítků. Kvítky jsou vydatně nektarodárné a v době květu na nich pracují včely, čmeláci i motýli.
Hlavní kvetení začíná v červnu a trvá do července. Po odkvětu se klasy sestřihují nad přízemní růžici; rostlina obrazí a nasadí druhou, slabší vlnu, takže katalogy uvádějí kvetení až do září. Na podzim nadzemní část zatahuje, přízemní listy přezimují a na jaře obrážejí z báze. Množí se dělením trsů, ale především výsevem: jako semenný kmen kvete při lednovém až březnovém výsevu už v prvním roce, zhruba od června.
Stanovištěm je plné slunce, lehký polostín odrůda snese, ale kvete v něm řidčeji a lodyhy se vytahují. Půda má být propustná, spíše sušší až čerstvá, s neutrální až zásaditou reakcí; vápnitý a kamenitý podklad vyhovuje, německé školky výslovně uvádějí vápenatou půdu. Zavedený trs dobře snáší letní sucho a horko. Hlavním rizikem je zimní zamokření a těžká ulehlá zemina, nikoli mráz; odrůda se řadí do zóny 5, tedy zhruba do -29 až -23 stupňů, a v podmínkách české zahrady je plně mrazuvzdorná. Hnojení má být střídmé, protože v živné půdě trs bují a klasy se vyléhají.
Údaje o vzrůstu se u této odrůdy rozcházejí víc než u vegetativně množených šalvějí: německé školky uvádějí 35 až 40 centimetrů, severoamerické prameny 55 až 60 centimetrů. Důvodem je jednak výživa a půda, jednak povaha semenného kmene, který není tak vyrovnaný jako klon - v jednom porostu se proto výška jednotlivých rostlin mírně liší. Reálně lze počítat se 40 až 60 centimetry v květu a se šířkou trsu 30 až 50 centimetrů. Rostlina netvoří podzemní výběžky a obrys výsadby drží po léta, trs ale stárne od středu a po třech až čtyřech letech se dělí.
V zahradě má 'Blaukönigin' roli svislého modrého akcentu. Ke starším růžím se hodí jako nízký doprovod zakrývající holou spodní část keřů, ve smíšeném záhoně tvoří protiváhu plochým trsům kopretin, řebříčků a kontryhelu a v suchých a štěrkových partiích doplňuje levandule, kakosty a rozchodníky. Uplatní se i ve větších nádobách, ve výsadbách pro včely a jako řezaná květina do drobných kytic. Pro souvislý pruh se počítá osm až deset rostlin na m2 při rozestupu kolem 35 centimetrů.
Jméno Blaukönigin znamená modrá královna a odkazuje na semennou řadu Queen německé firmy Benary, která patří k nejstarším dosud pěstovaným kmenům zahradních šalvějí; Baumschule Horstmann u ní uvádí rok 1989. Sesterskou odrůdou je růžová 'Rosakönigin', v anglických katalozích 'Rose Queen', zatímco modrá vystupuje jako 'Blue Queen'. Dvojí pojmenování i kolísání botanického jména mají společnou příčinu: zahradní šalvěje tohoto okruhu se dlouho vedly jako Salvia x superba a Salvia x sylvestris, tedy jako kříženci odvození od šalvěje hajní, a teprve novější sortimenty je řadí přímo k druhu Salvia nemorosa. Ten roste od střední Evropy po západní Asii na suchých loukách a stepních stráních; jméno nemorosa vzniklo z latinského nemus, háj, a odtud je i české jméno šalvěj hajní.