Šácholan 'Susan' (Magnolia 'Susan') je opadavá dřevina keřovitého až nízce stromovitého vzrůstu, patřící do skupiny kříženců známé jako Little Girl. Odrůdy této skupiny vznikly křížením šácholanu liliokvětého a šácholanu hvězdokvětého a spojují sytou barvu květu prvního rodiče s odolností a kompaktním vzrůstem druhého.
Habitus je vzpřímený, hustě větvený, s věkem široce vejčitý; rostlina je obvykle vícekmenná a větví se od země. Kmínek zůstává krátký, takže se v zahradě chová spíše jako velký keř než jako strom. Letorosty jsou tenké a hnědé, květní pupeny hedvábně chlupaté a přes zimu dobře viditelné.
Květy jsou hlavní hodnotou. Poupata jsou úzká, štíhlá a sytě purpurově červená; rozvinutý květ má tulipánovitý až úzce kalichovitý tvar ze šesti okvětních lístků, které jsou zvenčí purpurové a uvnitř podstatně světlejší, růžové až bělavé. Průměr dosahuje deseti až dvanácti centimetrů, vůně je jemná. Květ zůstává poloevřený déle než u hvězdicovitých magnolií, takže rostlina působí barevně po celou dobu kvetení.
Termín kvetení je praktickou předností. Odrůda nastupuje koncem dubna a v květnu, tedy o dva až tři týdny později než šácholan hvězdokvětý, a proto podstatně častěji unikne pozdním mrazíkům, které raně kvetoucím magnoliím pravidelně spálí květy. V létě se navíc často objeví slabší druhá vlna jednotlivých květů.
Listy vyrůstají během kvetení a po něm. Jsou obvejčité, deset až patnáct centimetrů dlouhé, tmavě zelené a lesklé, na podzim žloutnoucí. Olistění je husté a keř po odkvětu tvoří kompaktní zelený objem.
Stanoviště vyhovuje slunné až mírně polostinné, chráněné před vysoušejícím větrem a před ostrým ranním sluncem po mrazivé noci. Půda má být hlubší, humózní, rovnoměrně vlhká a propustná, s kyselou až neutrální reakcí; na vápnité půdě rostlina žloutne.
Kořenový systém je mělký a masitý. Rostlina špatně snáší přesazování a zpracování půdy pod korunou; plocha pod keřem se mulčuje, nikoli kope. Zálivka má význam v prvních třech letech a v každém delším suchu, protože nedostatek vláhy v létě se projeví až následující jaro slabším nasazením květních pupenů.
Vzrůst je pomalý až středně rychlý, roční přírůstek kolem dvaceti centimetrů. Konečná velikost dosahuje dvou a půl až čtyř metrů výšky a dvou až tří metrů šířky. Mrazuvzdornost je vysoká, dřevo snáší silné mrazy bez poškození.
Řez se prakticky nedělá. Magnolie špatně zavalují rány a zásah narušuje přirozený tvar koruny; odstraňují se jen suché, poškozené nebo do sebe rostoucí větve, a to krátce po odkvětu.
Množení se dělá bylinnými řízky nebo roubováním; ze semene se vlastnosti kříženci nepřenášejí.
V zahradě se odrůda používá jako solitéra v předzahrádce a na trávníku, v kombinaci s dřevinami kyselých půd, tedy s rododendrony, azalkami a čarověníky, a do velkých nádob na terase. Sytě purpurová barva vynikne proti světlé zdi nebo proti jarnímu trávníku; podsadba z jarních cibulovin doplní kvetení, aniž by vyžadovala zpracování půdy nad kořeny.
Choroby a škůdci magnolie prakticky nezatěžují a rostlina nevyžaduje žádnou pravidelnou ochranu. Nejčastější problém není biologický, ale pěstitelský: chloróza z vápnité půdy nebo z tvrdé zálivkové vody, která se projeví žloutnutím listové čepele mezi zelenými žilkami. Řešením je okyselení půdy a zálivka dešťovou vodou.
Ve výsadbě se počítá s tím, že kompaktní tvar rostlina drží jen na volném místě. Sevřená mezi vzrůstnější dřeviny se vytahuje za světlem, spodní větve prosychají a keř ztrácí pravidelný obrys, který je jeho hlavní předností; ponechaný volný prostor o průměru zhruba tří metrů proto vydrží na celý život rostliny.
Skupina kříženců Little Girl vznikla v padesátých letech dvacátého století v Národním arboretu Spojených států ve Washingtonu, kde je vyšlechtili Francis de Vos a William Kosar. Cílem bylo získat magnolie, které kvetou později, a vyhnout se tak pravidelnému poškozování květů pozdními mrazíky. Kříženci nesou dívčí jména, odtud označení celé skupiny; vedle 'Susan' k nim patří například 'Ann', 'Betty', 'Judy' a 'Jane'. Rodové jméno Magnolia nese památku Pierra Magnola, francouzského botanika sedmnáctého století, který zavedl pojem rostlinné čeledi.