Šácholan Soulangeův (Magnolia soulangeana) je kříženec šácholanu obnaženého a šácholanu liliokvětého, z něhož vzešly pojmenované odrůdy jako 'Amabilis', 'Coates', 'Rustica Rubra' nebo 'Alba Superba'. Rostlina prodávaná jen pod jménem křížence není jednou přesně vymezenou odrůdou. Nese typické vlastnosti skupiny, v odstínu, vůni a velikosti poháru se ale jeden kus od druhého může lišit.
Hlavním rysem je mohutnost. Mladá rostlina tvoří vázovitou korunu ze vzpřímených kmenů, s přibývajícími lety se větve rozkládají do stran a koruna se mění v širokou, nahoře až plochou klenbu. Výška i šířka se ustálí kolem pěti až šesti metrů. Kdo ho plánuje do předzahrádky, musí počítat hlavně se šířkou: po letech přistíní pruh trávníku i záhony pod sebou.
Květ je vzpřímený pohár z devíti okvětních lístků, podle rostliny tulipánovitý nebo miskovitě rozevřený, kdy vnější lístky odstávají a vnitřní drží tvar šálku. Měří patnáct až pětadvacet centimetrů. Zvenčí je bílý s růžovým až purpurovým nádechem různé síly, uvnitř zůstává bílý. Vůně bývá slabá až mírná.
Kvete v dubnu a květnu na holém dřevě a dokvétá do rašících listů. Termín je časný a otevřené poháry citlivé: i slabý noční mráz je zbarví do hněda a ozdoba pro ten rok skončí. Strom takovou noc přečká bez úhony, dřevo snáší mrazy do -23 °C a výhony namrzlé v tvrdé zimě silně obrážejí.
V zimě zdobí holé větve velká stříbřitě šedá plstnatá poupata a hladká šedá kůra. Listy jsou obvejčité, osm až patnáct centimetrů dlouhé, svěže zelené, na rubu jemně chlupaté; na podzim přejdou do nevýrazné žlutohnědé.
Mladé rostliny kvetou brzy po výsadbě. Semenáče se ale mohou lišit vzhledem a první poháry nasadí později než pojmenované odrůdy.
Na půdu je méně vybíravý než mnohé jiné šácholany. Snese i hlinitou zeminu, nejlépe roste v úrodné, humózní a vlhké půdě s kyselou až neutrální reakcí; nevhodná je jen suchá, mělká a vápnitá. Patří na slunce až do polostínu a vítr snáší poměrně dobře. Dužnaté kořeny nesnesou sucho ani stojící vodu a přesazení starší rostlina nese těžce.
Uplatní se jako solitéra v trávníku větší zahrady nebo v parku, kde má koruna kam se rozložit.
Kříženec vznikl ve Francii u Paříže spojením šácholanu obnaženého a šácholanu liliokvětého. Z jeho semenáčů se postupně vybíraly odrůdy, které dnes nesou jméno křížence v botanickém názvu, mezi nimi 'Amabilis', 'Coates' a 'Rustica Rubra'.