Šácholan 'Pinkie' (Magnolia 'Pinkie') je kompaktní vícekmenný keř se široce kulovitým obrysem, kříženec šácholanu liliokvětého a šácholanu hvězdokvětého. Ze sesterských odrůd 'Ann', 'Betty', 'Ricki' a 'Susan', které vzešly ze stejného šlechtění, je nejsvětlejší a otevírá se poslední.
Kvetení přichází v květnu, kdy keř buď ještě stojí holý, nebo už začíná rašit. Proti 'Ann' je to o dva až tři týdny později a 'Ricki' v té době už většinou odkvétá. Takové zpoždění má praktický význam: v květnu jsou mrazivé noci výjimkou, a tak se zde květy nemusí hlídat pod textilií jako u šácholanů kvetoucích v březnu a dubnu. Ve skupině odrůd s různým termínem kvetení uzavírá 'Pinkie' jarní řadu.
Tvarem květu se od sourozenců liší nejvíc. Místo úzkých tulipánů se stáčenými lístky, jaké má 'Ricki', nebo štíhlých kalichů 'Susan' tvoří široký vzpřímený pohár z devíti až dvanácti širokých okvětních lístků. Zvenčí jsou světle purpurově růžové, u báze tmavší, vnitřek je bílý. Během kvetení barva bledne do světle růžové, takže starší květy působí skoro pastelově a vedle tmavých odrůd 'Genie' nebo 'Black Tulip' vytvoří měkký kontrast. Vůně je mírná.
Keř roste středně rychle a s věkem dosáhne 2,5 až 4 m výšky i šířky. Kvete už v mládí, první poháry se objeví krátce po výsadbě. Je triploidní a neplodný, po odkvětu tedy nezůstávají na větvích žádná souplodí. Opadavé listy mají středně zelenou barvu.
Mrazuvzdornost je do -29 °C, zimní ochranu nepotřebuje. Jako všichni kříženci této skupiny bývá v teplém vlhkém létě náchylnější k padlí; místo s volným prouděním vzduchu, kde list rychle oschne, riziko sníží. Daří se mu na slunci i v polostínu, v humózní, propustné a rovnoměrně vlhké půdě s kyselou až neutrální reakcí.
Díky menší výšce se hodí do předzahrádky, do malé zahrady nebo jako solitéra u terasy, mladá rostlina zvládne i velkou nádobu. Kdo chce prodloužit jarní kvetení, vysadí 'Pinkie' vedle ranějšího šácholanu, třeba 'Ann', a obě vlny barvy na sebe navážou.
Odrůda patří do skupiny Little Girl, kterou Francis de Vos a William Kosar vyšlechtili v letech 1955 a 1956 v Národním arboretu ve Washingtonu. Mateřskou rostlinou byl šácholan liliokvětý a pyl dal šácholan hvězdokvětý 'Rosea'. Jméno 'Pinkie' dostala roku 1968, kdy byly odrůdy skupiny pojmenovány dívčími jmény.